Já a Poberti - Probíhá přepis

Jedeme k Jamesovi

Pohled Amy

Dneska jedeme k Jamesovi. Moc se tam těším. Zabalila sem si cestovní tašku a snesla si ji dolů ke vchodu, kde už čekala paní ředitelka a Sofi. " William ještě nemá zabaleno?,, " Ne, on je horší než ženská. Neberte si to nějak špatně,, " V pořádku. A máš pravdu,, čekali jsme. Dlouho. KOnečně sešel ty pitomí schody. 

" Omlouvám se za zdržení. Nemohl sem najít jedno tričko,, " Bože,, zaklela Sofi. " Než odjedeme, chtěli bychom vám poděkovat, že jste nám dovolila jet k našemu kamarádovi,, " Za to neděkujte děti. Sem ráda, že máte přátele,, " Děkujeme a na shledanou,,

" Užijte si to děti,, vzali jsme si tašky a vyšli z budovy. Přišli jsme na zastávku a čekali na autobus. Když přijel, nastoupili jsme a koupili si dvě jízdenky. Sedli jsme si na volné sedadlo a jeli. Občas řidič zastavil na zastávce nebo a semaforu.

Cesta byla klidná. Konečně jsme dojeli na zastávku blízko Jamesova domku. Vstoupili jsme a šli za našim paroháčem. Cestu jsme si pamatovali z minula, tak pro nás nemusel jít. Šli jsme pár minut, než jsme došli k domu Potterovích.

Zazvonili jsme na zvonek a vešli za branku. Stoupli jsme si před dveře a čekali, až nám někdo otevře. Slyšela sem, jak něco padá. Podívali jsme se s Willem na sebe. " Merline,, dveře se otevřeli a v nich se objevil James. Podívala sem se vedle něj. 

Na zemi ležel rozpláclí Peter. " Pokaždé, když přijedeme, někdo spadne,, " Minulí rok to byl Sirius a teď je to Péťa,, " Jo, to je fakt. Ale nestůjte tam tak, poťte dovnitř,, pustil nás do domku. Vešli jsme a zuli si boty. Nejdřív nás zavedl do obýváku, ve kterém jsme se pozdravili s jeho rodiči.

Poté nás zavedl do jednoho pokoje pro hosty. Byli tu dvě postele. Na jednu sem si sedla. " Tuhle si zabírám já,, " Ok,, Will si sednul na tu jeho. " Sakra, to je tvrdý,, " No jo, máš smůlu bráško,, zasmála sem se. " Já ti dám, že mám smůlu,, zvednul se a přešel ke mě.

Přehodil si mě přes rameno a přenesl na jeho postel. Tam mě položil. " Od teď je tohle tvoje postel,, " Není, já mám tamtu,, ukázala sem na postel, na které sem měla mojí tašku. Doběhl k ní, vzal tašku do ruky a hodil mi ji. Chytla sem ji. 

" To si ze mě děláš srandu,, " Ne, nedělám,, a lehnul si na postel. Ach jo. Vyzkoušela sem jaká je moje postýlka. Chlapy, zbytečně přehánějí. Je tak akorát. " Už bychom mohli jít za Jamesem a Peterem,, " Jo, to by šlo,, vyšli jsme z pokoje a šli za Jamesem.

Zaťukali jsme na dveře od jeho pokoje a vstoupili. V pokoji to vypadalo jako po výbuchu. Všude bylo rozházené oblečení a různé věci. Uprostřed toho všeho stál James a něco přednášel. Peter ležel na zemi a hlavu měl schovanou pod polštářem.

" Jamesi, co to sakra vyvádíš?,, " Nacvičuju si básničku, kterou předvedu Tichošlápkovi,, " Už teď ho lituju,, pošeptal mi Will. Přikývla sem. James toho teda nechal. Peter vylezl zpod polštáře a stoupnul si. " Kdy má přijet Remus se Siriusem?,, " Naměsíčník dneska a Tichošlápek asi nepřijede. Jeho stíhačka se naštvala,,

" Aha,, " Zahrajeme si něco?,, " Proč ne,, " Ale co?,, " No, flašku?,, " Jak jinak,, " Ok, hrajem,, sedli jsme si do kroužku a James zatočil flaškou, kterou vyndal zpod postele. Padlo to na Petera a Willa. " Péťo, dáváš úkol,, " Fajn. Wille, ty vezmeš polštář a praštíš s ním Jamese,,

" Klidně,, Peter mu podal polštář. Převzal si ho od něj a praštil s ním Jamese. " Splněno,, " Ok, točíš,, zatočil. Padlo to na mě a Jamese. " Amy, dáváš úkol,, " A je to tady zas,, " Jamie, ty si uklidíš v pokoji,, " A nešlo by něco jiného?,, " Nešlo,, " Fajn,, vstal a uklízel pokoj.