Já a Poberti - Probíhá přepis

Prázdniny u Remuse 2. část

Celý týden probíhal skvěle. Jenom paní Lupinová se Amy zeptala, jestli s Remusem chodí. Tu to docela překvapilo. Odpověděla že ne.

Dalšího dne si šli zaplavat do nedaleké řeky, další den se šli projít do lesa. Takhle to trvalo až do posledního večera u Lupinových. Amy se zrovna vracela z kuchyně, kde pomáhala paní Lupinové s nádobím. Jen co vešla do chlapcova pokoje, narazila do chlapce, který stál hned přede dveřmi a čekal na Amy. Trošku se od něj vzdálila, aby se mu mohla podívat do obličeje. " Promiń nekoukala sem na cestu,, " V pořádku. Chci se tě na něco zeptat,, " Tak se ptej,,

 " Jaký to bylo v Kruvalu?,, " No, trošku přísnější než vBradavicích. Byli tam samí kluci a se mnou asi pět holek,, " A líbil se ti tam někdo?,, " Jo. V prvním ročníku jeden kluk jo,, " Aha,, řekne sklesle Remus. " Ale znáš to. Byla to taková ta dětská láska. Když sme byli v druhým ročníku, přestal se mi líbit,, Remus se zase trošku usměje. " A co ty a holky?,, " Vždyt' by mě žádná nechtěla. Sem zrůda,, odpoví sklesle chlapec a sklopí hlavu. " Ted' se na mě podívej,, řekla Amy a vzala chlapcovu hlavu do svých rukou. " Ty nejsi zrůda. Seš skvělý kluk. Máš úžasný kamarády. Seš chytrej a s nikým nemáš problém. Ted' se mi podívej do očí a řekni, že seš zrůda,, Remus se tedy zadíval do jejích očí. " Sem-,, " Nejseš. Jestli to řekneš ještě jednou, jednu ti střihnu,, chlapec se nad tím musel jenom pousmát. " Dobře,, souhlasil chlapec a přivinul si dívku k sobě do náruče. " Seš skvělej kluk Remusi a jestli tě někdo nechce, tak nemá rozum,, " A kdybych řekl, že se mi už někdo líbí?,, zeptal se Remus opatrně. " Tak ti řeknu jenom jedno. Až budeme v Bradavicích, běž za ní a řekni ji to,, chlapec se nad tím usmál. " Seš úžasná holka Amy,, " Díky. Ale ted' bychom už měli jít spát. Dobrou,, a snažila se vymanit z jeho objetí. 

" Kampak to jdeš?,, " Převléknout se a jít spát,, " Tak to máš smůlu. Nikam nejdeš,, " A je to tady zase. Hele, zdrhla sem ti už jednou, zdrhnu ti i ted',, řekla sebevědomě Amy. " Tím si nejsem tak jistý,, odpověděl ji Remus s překulil se tak, že Amy byla pod ním a on se opíral nad ní. " Ale já ano,, a začala se zvedat. Chlapec ji však chytil a ramena a položil zpátky na postel. " Ted' mi neutečeš,, " Pořád je tady jedna možnost,, " Jaká?,, podivil se chlapec. " Zapoměl si na to, že sem zvěromág,, s tímhle Remus nepočítal. Amy se proměnila a tentokrát zalehla ona Remuse. Ten ji začal hladit po srsti. Najednou se vlk zvednul a sednul si vedle chlapce. " Tak co potřebuješ?,, místo odpovědi se k něm začal vlk přibližovat. Hned co došel až k němu. vypláznul jazyk a začal mu oblizovat obličej. " Nech toho. To lechtá. Přestań,, vlk tedy přestal. " A ted' se prosí proměń zpět na člověka,, jen co Amy přeměnila zpět, vystřelila z postele a šla ke své "postely". Tam si lehla a vítězně se podívala na Remuse. Ten jen zakroutil hlavou. Zvednul se a šel k dívce. Jen co k ní došel, dřepnul si a pohladil ji po hlavě. " Krásné sny Amy,, " Hezky se vyspi Remusi,, popřáli si a šli spát.

Ráno Remuse probudilo něco mokrého. Jen co otevřel oči, spatřil něco, nikdy nevyděl. Vlka ležící na jeho posteli co si čte jeho knížku, kterou dostal od Jamese na vánoce. " Od kdy si vlci čtou?,, dívka se proměnila na člověka a odpověděla mu. " Od té doby, co sem vlkem já,, Remus se posadil. " Dobré ráno ospalče,, " Dobré. Kolik je?,, " Tvůj rekord. Za pět deset,, Remus vytřeštil oči. " Tolik?,, " Jo tolik,, " Proč si mě nevzbudila?,, " Když ty seš taky roztomilej když spíš,, " Tak roztomilej jo,, řekl a vzal Amy do náruče. " Počkej, dole máš snídani,, " A rodiče?,, " Museli na ministerstvo,, " Takže sme tady sami?,, " Jo sme. A ještě nás poprosili, abychom nedělali nic špatnýho,, " Jo to zní jako naši,, " Pustíš mě? Musím ti jít ohřát snídani,, " Já to taky umím,, " Tvoje mamka mě o to ale poprosila. Smůla chlapečku,, " No jo. Tak už pot'. Mám hlad,, řekl Remus a vstával. 

Když přišel dolů, cítil vůni čokolády. " Tohle je moje snídaně?,, zeptal se překvapeně když vyděl hrnek s čokoládou. " Neboj. Zbytek je v troubě,, " Proč v troubě?,, " Protože jeden nejmenovaný chlapec nechtěl vstávat tak mu snídaně vychladla,, řekla mu Amy a začala troubu otevírat. Jen co ji otevřela, vyndala její obsah a troubu zase zavřela. Pekáč položila na sporák a vyndala talířek a nůž. Na talíř mu nandala dvě buchty a talířek mu dala stůl. " Dobrou chut' ospalče,, " Díky. Kdo to pekl?,, " Já s tvoji mamkou,, " Je to dobrý,, Amy se nad tím usmála. " Za dvě hodiny mi jede bus do sirotčince,, řekla mu Amy. " Počkej jen to do sebe nahází a můžeme někam vyrazit,, jak řekl tak udělal. Rychlostí světla to do sebe naházel, vypil čokoládu a vystřelil za Amy. " Sakra počkej na mě,, zakřičel na ni Remus. " Amy mezitím vystřelila na jejich zahradu. Tam na něj počkala. Jen co tam doběhnul i Remus, Amy k němu přiběhla. " Máš ji,, řekla a už byla pryč. Remuse to neodradilo a běžel za ní. Už ji skoro měl, když tu najednou prudce zahnula doleva. Remus díky jejímu manévru narazil plnou rychlostí do živého plotu. " Ted' si to vypiješ Blackwoodová,, " Ráda Lupine,, a zdrhala dál. Remus se bez zaváhání pustil za ní. Už natahoval ruku že ji chytí. Chytil za ruku a trhnul k sobě. Amy ztratila rovnováhu a celou vahou spadla chlapcovi do náruče. Ten neudržel rovnováhu a spadnul na trávu. " Omlouvám se. Já nechtěla,, " V pohodě. Nic se neděje,, Amy chtěla vstát, ale chlapec ji nepustil. " Remusi, za hodinu mi jede autobus a já nemám zabaleno a uklizeno,, snažila se argumentovat. Moc ji to ale nešlo. " Ne. Budeš u mě,, " Vždyt' se uvidíme příští měsíc u Jamese,, " No právě. Příští měsíc. Výš, jaká to je doba!,, " Však ty to vydržíš,, " Nevydržím,, " Ale jo. Vydržel si beze mě celý život, tak vydržíš i ten měsíc. A ted' mě pust'. Musím uklidit a zbalit si,, " Pomůžu ti,, " Tak na to zapomeń. Ty budeš sedět a číst tu knížku, kterou si dostal od Jamese. A bez odmlouvání,,