Mafia

~38~

Před pádem na zem mě zachránily dvě velké ruce, než jsem ztratila vědomí.

Když jsem ho zase nabrala, uviděla jsem Erica sedět kousek ode mě na posteli. Seděl, vypadalo, že je zklamaný.

Potichu oddechoval, ramena se mu v rytmu mírně nadzvedávala a já pocítila touhu se k němu přitisknout a pošeptat, že to bude dobrý.

Bolela mě šíleně hlava, když jsem si sedla do sedu a snažila se Erica nevyrušit. Jenže to se mi nepovedlo.

Ani se ke mně neotočil a vycítil, že nespím. ,,Nejsi těhotná..."vydechl zklamaně. Cítila jsem, jak moc je zklamaný a znechucený. Na znechucení dal velký důraz, takže to dokázalo přejít všechny jiné emoce.

On je dokázal řídit. Jako jediný.

,,Já-" ,,Chceš mi znovu vykládat o tom, jak moc to není tvoje chyba?"nezvyšoval hlas, neotáčel se. Dál šeptal do prázdna před sebou.

,,Není to moje chyba."teď jsem v sobě musela zakopat ustrašenou holčičku, musela jsem se hájit. Tohle rozhodně nebyla má chyba a kvůli tomu, že příroda rozhodla, si nenechám vzít život.

Mlčel. Jako by mi na to neměl co říct.

,,Víš, že to není moje chyba. Nemůžu za to, že se to takhle stalo... Budeš si muset najít jinou, která ti dá dokonalého potomka."Eric se zvedl a přešel k oknu.

,,Takže tě mám zabít? Dáváš mi tady svolení." ,,Jaký svolení?! Já jsem nic takového neřekla! Pouze jsem ti oznámila, že si můžeš najít jinou." ,,Já si vždycky mohl najít jinou, jenže podle odborných měřítek si pro ideální matku mého syna spadala ty!" ,,Jaká měřítka?" ,,Odborná měřítka žen od šestnácti do třiceti let po celých státech, které spadají pod mou kategorii. Myslíš, že jsem si tě vybral náhodou?!"

,,Jaká kategorie? Co?"nic jsem nechápala. Najednou jako by děti přestaly být naším problémem a já se zajímala jen o přihlouplou kategorii.

,,Nechal jsem si zařídit od doktora ideální zdravotní stav, vzhled i chování matky mého potomka. Všechny ženy od šestnácti za svolení svých rodičů byly vybrány do výzkumného testu, který se uskutečnil ve tvém dospívání. Všem dívkám včetně rodičů bylo namluveno, že jde jen o normální prohlídku, která vás má jen ujistit o normálním dospívání, že? Pamatuješ si na to?"otočil se na mě a já jsem se zmateně vykulila z postele, přičemž jsem si vzpomínala matně na nějakou velmi dlouhou prohlídku.

,,Ano... Na něco takové si vzpomínám."přikývla jsem a zůstala stát s otevřenou pusou, když dál vysvětloval. ,,Prohlídka obsahovala odběr krve, strukturu kostí, pevnost chrupu, vývoj mentálního chování, způsob mluvy, výpis vysvědčení, slabší kontakt s psychologem,... Mohl bych pokračovat. Ty jsi uspěla na sto procent, stejně tak další tři. Vše sedělo perfektně podle mého měřítka a nikde nebyla chyba. Vše působilo perfektně... Pak si stačilo vybrat. Za souhlasu vašich rodičů jste byly neustále sledovány, vše bylo dokumentováno a pak předáno mě. A já si vybral tebe... Otec dostal peníze, pak se zdejchl a já si tě po pár letech vyzvedl, aby jsi mi dala dítě. A jelikož jsi mi ho nedala..."

Najednou vše do sebe zapadlo. Nikdy jsem nepochopila, proč matka nesnášela tolik mého otce, když se dřív milovali a zemřeli by pro sebe. Jejich manželství bylo to nejkrásnější a já si vždy přála mít manželství takové, jaké mají oni. Jenže po pár letech se začali hádat a nakonec matka podala žádost o rozvod. Nevěděla jsem proč... Bylo to zničehonic. Otec utekl, nás nechal s dlouhou a bolestivou minulostí, která obsahovala smrt mých bratrů a mamka byla najednou tak opatrná. Pořád mi říkávala, ať na sebe dávám všude pozor, ať s nikým nikam nechodím. Musela jsem být brzo doma, nikdy jsem nešla nikam sama večer a já ji za to tak nesnášela... Jenže teď to všechno chápu. Ona mě jen chránila. Před ním.