~37~

4K 142 67
                                    

Po našem tělesném aktu - opravdu tomu nemůžu říkat milování a ze šukání, jak tomu rád říkával Eric, jsem byla akorát tak znechucená - uběhlo pár dní.

Všechno bylo jako při starém. Po večírku si mě ráno Eric odvedl nahoru, spala jsem totiž u krbu dole, šoupl mě do vany a bez jakýchkoliv rozloučení opustil vilu. Ne že bych o rozloučení stála, ale menší vtáhnutí do děje by mi neuškodilo.

Nebyla jsem vůbec ve stresu, ležela jsem v posteli, procházela se po vile a nebo byla zavřená v knihovně, kde jsem si četla.

Po večírku jsem směla více než dřív. Knihovna, studovna, jídelna i bazén mi byly zcela otevřeny. Dokonce jsem mohla jít jednou i na zimní stadion za vilou - samozřejmě také Erica - podívat se na trénink Ruské reprezentace ledního hokeje. Poznala jsem spoustu nových lidí, smála se více než dřív a bez Erica a jeho neustálých zlých pohledů, jsem si všechno užívala.

Jenže za jedenáct dnů se vrátil. A skončila sranda.

Eric vletěl do dveří od ložnice jako velká voda, řítil se ke mně a až děsivě se usmíval. Z jeho změny nálady jsem byla tak vedle, že jsem si ani nevšimla, že jsem si už přelila hrníček s čajem. Čaj tekl z talířku rovnou na matraci, kde se to všechno do ní vsáklo a já začala panikařit.

Čekala jsem, že se Eric bude zlobit a uhodí mě. Jenže to se nestalo a on... Se usmíval?! Dál se usmíval.

,,Ahoj."zašeptal do ticha. ,,Eh - zdravím..?"co se to tu sakra děje... Tohle je mnohem děsivější než nějaký horor.

Se stále mírným úsměvem se posadil na roh matrace, povolil si sako podíval se na mě. V jeho očích byla... Něha? Opravdu jsem ji tam viděla?

,,Teď jsme si svoji... Můžeš mi říkat jménem, nepotřebuji to hloupé oslovení. Víš, Penelope - Penny... Já ani nevím, co říct. Chtěl jsem ti říct,"jeho oči vyhledaly ty mé, já napjatě sledovala, co se bude dít a nemohla jsem být víc zmatená. Eric se na vteřinu zarazil a pak se zvedl, ,,zapomeň na to. Na."podal mi krabičku, která byla perfektně zabalená a uchechtl se.

Se zmatením v očích jsem krabičku převzala a rozbalila ji. Byl v ní těhotenský test. Jak krásný dárek...

,,Tohle je těhotenský test s přesností devadesáti osmi procent. Je to nejkvalitnější test ve Státech, takže nám ukáže, jak na tom jsi. Pokud tam bude ano, tak se pojede k doktorovi, který nám vše potvrdí a dál nám řekne, co všechno bude potřeba udělat. Jestliže budeš opravdu v očekávání, tak budeš pod mým každodenním dohledem. Budeš mít tu nejdokonalejší a nejspolehlivější doktorskou péči, nenechám nic náhodě. Od té doby se budeš distancovat od všech ostatních, věcí a budeme spolu trávit hodně času..."chtělo se mi plakat.

S představy, že teď budu trávit tolik času s násilníkem, který mi udělal dítě jen pro svou vlastní potřebu... Bylo mi zle.

Ale co když tam bude ne? Čeká mě smrt?

Sice bych se neměla stresovat - pokud jsem opravdu těhotná - a měla bych žít jen v klidu, jenže... Začala jsem se klepat.

Ruce se mi roztřásly, bylo mi zle. Tentokrát jsem se opravdu cítila nejhůř. Bála jsem se o svůj život, bála jsem se o život miminka.

Eric po něm toužil, musí mít nástupce... Jenže nemusí mě zabíjet, když se to nepovede, že ne?

Nikdy jsem s nikým nespala... Je normální, když se to poprvé nepovede. Zvlášť pokud je to mé poprvé.

Tohle byla absurdní situace. Eric se choval jako psychopat, teď měl zrovna sluncem zalitou náladu, jenže jak dlouho to vydrží?

Pokud budu těhotná a on mě bude dál bít, můžu klidně potratit. Pokud mě bude psychicky týrat a stresovat, jak to měl v oblibě, ne jen že ztratím dítě, které mu budu nosit pod srdcem, ale také dojde k psychickému vydeptání a možná i k zbláznění.

Přišla jsem o svou svobodnou vůli, důstojnost a právo už dávno, ale svůj život si nenechám vzít.

Pokud tam ale bude ne... Je to konečná. Na tohle jsme s Ninou nepomyslely...

,,Penelope?" ,,Co když se to nepovede?"vyhrkla jsem ze sebe najednou, slzy se mi tlačily ven.

Eric se na mě podíval velmi zvláštně. Tenhle pohled jsem u něj nikdy nezaznamenala, trochu mě to vyděsilo.

,,Tak doufej, že to vyjde."vzal mě za ruku, vytáhl mě něžně na nohy a postavil mě čelem k sobě.

,,Ale-ale já s nikým nespala předtím, takže-" ,,Shh."dal mi ruku kolem ramen a políbil mě do vlasů. ,,Já vím, že vyjde. A teď utíkej. Za chvíli jsem u tebe."

A já šla. Šla jsem do koupelny dlouho, třásla se mi kolena a polykala jsem slzy.

Sedla jsem si na vanu, chytla jsem se okraje a zhluboka dýchala.

,,Vydezinfikoval jsem si ruce, můžeme jít na to."po chvilce dovnitř vstoupil i Eric s otevřeným těhotenským prstem.

,,Umyj si ruce, sedni si tamhle na vanu a já ti provedu menší vpich, který nám vše vyjasní. Podle testu budeme mít výsledek do pěti minut, není se čeho bát."mluv za sebe.

Vyšinutej psychopat.

Udělala jsem přesně to, co chtěl a  když Eric stál u umyvadla s výsledkem v ruce, já sledovala jeho široká záda a nedokázala jsem vyčíst nic z jeho postoje, začala jsem pociťovat problémy s dýcháním.

Když ke mně pomalu natočil výsledek testu, v jeho obličeji nebyla žádná emoce, která by mi mohla aspoň trochu napomoci a já na něj zaostřila, uviděla jsem... Ne?!

Tehdy se se mnou zatočil celý svět a já cítila, jak padám.

                                 ~~~~~~
Ajajaj, tak jsem zpátky, borcii :D. Masakr, co?? Co se asi teď stane :O

MafiaKde žijí příběhy. Začni objevovat