Mafia

~33~ SPECIAL

Ještě jednou děkuji, mám z toho neuskutečnou radost a jako mé poděkování tu máte speciální kapitolu o obsahu 1834 slov. Užijte si kapitolu :)

~~~

,,Tak jsem si pro tebe přišel, Tommy říkal, že-"vešel Eric dovnitř a okamžitě se zarazil, když jsem se otočila.

Věděla jsem, že mi to sluší. Poprvé za život jsem se cítila neskutečně krásně, moc úžasně. Byl to tak krásný pocit, byla jsem jako jiný člověk.

Stála bych u zrcadla hodiny a nikdy by mě nepřestalo se na sebe teď dívat, protože všechno bylo perfektní. Dokonce se na mé tváři objevil nepatrný úsměv, byla jsem opravdu se sebou spokojená.

,,Penelope... Já- já prostě, bože, tak moc ti to sluší. Jsi krásná žena, Tommy má opravdu kouzelný ručičky a ty, Penelope... Bože."bylo na něm vidět, jak moc byl vykolejený. Kousnul se do zatnuté pěsti a skenoval mě pohledem.

,,Tohle bude těžký den."zamumlal a mírně se usmál. ,,Připravená?"vzápětí se na mě stočil pohled a rozešel se směrem ke mně.

Došel k mému tělu, dělilo nás pár centimetrů a on svou velkou dlaň přesunul na mojí tvář. Palcem mazlil mojí pokožku a usmíval se. Usmíval se očima.

,,Jsi tak krásná... A jen moje."šeptal mi naproti do rtů. ,,Chceš vědět, na co teď myslím, Penelope? Chceš vědět, co bych teď udělal?"trochu jsem se vyděsila, ale přikývla jsem.

,,Dozvíš se večer. Večer budeš mít všechno, na co myslím teď."vzal pramen mých volně spuštěných vlasů a odhrnul mi je z očí.

,,Ale věř, že bych to udělal už teď. Jenže nemůžu... Máme povinnosti, které musíme plnit a respektovat. Pojď, půjdeme dolů."nastavil mi rameno a druhou ruku vrátil zpět k tělu.

Zahákla jsem se za něj, i když nerada a trochu se k němu přitiskla... Nebyla jsem zvyklá nosit vysoké boty na podpatku a tyhle byly extrémně nebezpečné.

Když jsme procházeli kolem bodyguardů, kteří se nacházeli na našem patře, lehce jsem znervoznila. Nina mi nic nevysvětlila, nevěděla jsem, co se vlastně bude dít a jak se mám chovat. Nechtěla jsem Erica zklamat a už vůbec ne naštvat. Jemu záleželo na tomto svátku a mně záleželo na mém - i když teď hodně bídném - životě. Nechtěla jsem zemřít, ještě jsem toho tolik nedokázala a chtěla jsem toho ještě tolik prožít.

Jenže osud mi nadělil Erica, jeho gang a tuto stupidní slavnost. V životě jsem nebyla tak vynervovaná, třásla jsem se a myslela na nejhorší.

,,Uvolni se."promluvil znenadání Eric, když jsme došli k velkemu dvojímu schodišti, které vedlo k prostorné hale.

,,Buď svá, Penelope. Žádný kraviny, chovej se přirozeně a nebuď nervózní, všechno na tobě poznají. Nedělej žádný scény, buď milá, vstřícná a drž se mě. Když ti něco řeknu, poslechneš na slovo, nebo si tě okamžitě odtáhnu stranou a naučím tě poslouchat. Nenuť mě být hrubý v tento den, je to velmi velká slavnost, pro nás velmi důležitá. Buď zticha, mluv jen, když se tě někdo na něco zeptá, nebo když budeš vyzvána. Pokud budeme tančit, což také budeme, ukážeš ladné kroky, žádné váhání. Až nastane dvanáctá hodina dopoledne, neutečeš a řekneš ano. Rozumíš? Řekneš ano a z vlastní vůle... Jestliže uslyším ne, zničím tě. Nemám problém zničit tebe, tvoje ostatky a nechat tě vymazat z lidské historie. Žádná Penelope nikdy neexistovala. Dnes v sedm ráno bude jedna událost, která se ti nebude líbit, ale pokud tě uvidím, že se nekoukáš, zničím tě. A hodně špatně. Jestliže uděláš cokoliv, co nebudu chtít, tak bude následovat krutý trest a věř mi, nebude to hezké. Přála by sis raději smrt, než trest ode mě. O půlnoci bude taky jedna událost, o které ti povím více, ale to až později. Budu tě varovat chvilku předem, budu ti říkat, co máš dělat a jak se tvářit... Předpokládám, že ti to Nina nevysvětlila, takže se drž mých instrukcí. O nic se nepokoušej, má vila je jedna z nejvíce nedobytných pevností, obzvlášť při tomto svátku je sídlo hlídané sedmkrát více. Na každém rohu jsou minimálně tři gorily, nejen od mé skupiny. Když se pokusíš utéct, chytí tě okamžitě, jen co se rozeběhneš. Mají povoleno zabíjet, když se někdo bude snažit utíkat, takže pokud chceš umřít, tak prosím. Ale věř mi, že na tebe si dají extrémní pozor, aby tě jen postřelili a já tě pak mohl dodělat. Umřeš pod mýma rukama, Penelope. Jestli se teď o něco pokusíš, máš teď možnost přiznat se a možná se vyhnu tvému krásnému obličeji,"dotkl se ukazováčkem mé lícní kosti a já na sucho polkla. Zamotala se mi hlava a snažila se pobírat všechna jeho slova. ,,Ale tvé tělo by to ošklivě schytalo. Pak by už jen tekla krev. Buď rozumná, nepotřebuji, aby si umřela, na to tě tu vážně nemám. Při jídle necháš na talíři tři sousta nic víc ani míň. I kdyby si měla šílený hlad, i kdyby si už nemohla, necháš tam na tři sousta. Jestli to tak neuděláš, čeká nás prohlídka sklepa, kterou si ty neužiješ. Mám tam pěknou sbírku nožů, rád bych ti je ukázal. Rozuměla jsi? Vše ti budu říkat předem, ale tohle všechno si pamatuj, nerad bych to opakoval znovu. Žádný alkohol, drogy, prášky,... Nic. Budeš mít speciální pití, upravený přesně pro tebe. To samé platí s jídlem. Vše bude vypadat stejně, ale bude to ve složení rozdílné. Budeš mluvit plynule rusky, když se budeme nacházet v prostředí ruských kolegů a pokud zde budou jiní, budeš mlčet nebo budeš odpovídat zdvořile anglicky, pokud ti to ovšem já dovolím přikývnutím. Žádný oční kontakt. Oční kontakt bude, když ti ho dovolím, do té doby se budeš dívat jen na mě. Jestliže budeš vzbuzovat moc velkou pozornost, budeš odvedena do jiné místnosti, kde tě budou hlídat. Pamatuj, že tady nejsi nic. Pro nikoho tady nic neznamenáš, jsi tu jen z určitých důvodů. Jestliže se pokusíš požádat o pomoc a já to zjistím, jsi mrtvá... Ale věř, tady ti nikdo nepomůže. Tady ty jsi nikdo a já jsem všechno."při jeho slovech mi jel mráz po zádech, chtělo se mi moc plakat.