Mafia

~19~

Seděla jsem na posteli, nohy jsem měla přitisknuté k bradě a tiše plakala.

Nemohla jsem se zbavit bolesti na hrudi z prohry. Vždy jsem dokázala přijmout prohru, ale tohle bylo těžké. Bylo to jako obří, žhavý kámen na mé duši, který tavil všechny vrstvy mé pochroumané duše.

Plakala jsem od přijezdu domů... Domů? Je to vůbec domov? Můžu tomu tak říkat?

Teď, po mé prohře to něco jako domov bude. Už navždy. Zklamala jsem sebe, svou matku i Ninu... Mohla jsem ji zachránit život.

Byla jsem unavená, Eric měl nějakou menší schůzi v konferenční místnosti, která ani nevím, kde je a něco tam řešil.

Myšlenky mě přepadaly každou sekundou, drásaly mé srdce a říkaly, jak neschopná jsem.

,,Slečno?"ozvalo se klepání, poté se dveře otevřely a vykoukla jedna z dívek, které jsem už jednou mohla vidět.

,,Ano? Děje se něco?"setřela jsem si slzy rukávem a podívala se na ní uplakanýma očima. Nejdříve se zarazila, ale potom se smutně usmála, jako by věděla, co mě trápí.

,,Mám vám vzkázat, že dnes pán dorazí do ložnice pozdě, takže na něj nemáte čekat..."řekla a já přikývla.

,,Je to všechno?"zeptala jsem se a dívka s přikývnutím a rozloučením zmizela.

S povzdechem jsem se postavila na nohy a šla do koupelny.

Napustila jsem si vanu, nalila do ní vanilkové aroma a když voda dosáhla požadované teploty, vysvlékla jsem se a celá se do ní položila.

Bylo to uvolňující, mé svaly konečně povolily a já si mohla vychutnat úžasnou koupel.

Na nic jsem nemyslela, než jsem si uvědomila, že dnes večer budu muset dojít pro dopis od Niny.

Ztrnula jsem strachem, že se večer budu muset plížit do kuchyně, abych si vzala tajný dopis. Pohltil mě strach, ale musím být silná...

Voda mezitím vystydla, šla jsem se obléct a lehla si do postele.

Převalovala jsem se ze strany na stranu, neustále jsem se otáčela a snažila se usnout. Aspoň na chvíli.

Když digitální hodiny ukazovaly chvilku po půlnoci, otevřely se dveře. Zatajil se mi dech, rychle jsem zavřela oči a snažila se dělat, že spím.

Osoba šla do koupelny, pískala si a dělala rámus. Slyšela jsem sprchu a tak jsem oči zase otevřela.

Podle oblečení válící se na zemi to byl Eric, znovu jsem oči zavřela, tentokrát už trochu uklidněná.

Matrace se po chvíli vedle mě prohnula a do nosu mě praštila známá vůně. Teď jsem poznala Erica určitě.

Trvalo celkem chvíli, než Ericovo tělo pravidelně začalo oddychovat a já jsem ještě chvíli čekala, než jsem své bosé nožky spustila na studenou podlahu.

Našlapovala jsem zhlehka, neustále jsem se otáčela, jestli se náhodou právě neprobouzí a tiše jsem stiskla kliku.

Ovanul mě studený vzduch z chodby, proklouzla jsem do ní a pomalinku zavírala.

Když jsem se ocitla v temné chodbě, rozběhla jsem se do kuchyně. V orientování v tomto domě už jsem byla trochu lepší než na začátku, ale stále jsem nebyla profík a tak jsem kuchyň strefila až napodruhé.

Věděla jsem, že tu má Eric kamery a byla jen otázka času, kdy narázím i na nějaké osobní strážce, kteří hlídají dům.

Rychle jsem dala vařit vodu a prohlédla většinu skříněk, abych našla hrníček na kafe.

Vzala jsem do ruky nádobu s obsahem kafe, nenápadně jsem se v něm přehrabovala a spatřila mírně zašpiněný papír od kafe.

Rychlými pohyby jsem ho vytáhla ven a okamžitě si ho schovala pod oblečení.

,,Co tu děláš?"ozval se hlas z temna, leknutím jsem vysypala obsah nádoby a se zaklením se otočila.

,,Um- šla jsem si udělat kafe, nemůžu spát..."řekla jsem a spatřila Erica, jak se opírá o futra a má založené ruce na hrudi.

,,Nemůžeš spát a děláš si kafe?"divil se a odpíchl se od futer. Šel pomalou chůzí k lince, o kterou se opřel a nadřazeně si spojil prsty.

,,A-ano... Většinou to tak dělám, není to taková šleha ráno, až se probudím s kruhama pod očima..."blekotala jsem, jeho jsem tím pobavila a kývl hlavou.

,,Když myslíš..."i přes tenké světlo od měsíčního svitu, které lehce pronikalo přes černé záclony, jsem mohla vidět, jak se ušklíbl.

Narovnal se a pomalou chůzí se ke mně začal přibližovat. Usmíval se, vím, jaký úsměv to byl a vůbec se mi nelíbil.

Věděla jsem, že musím nějak zareagovat, protože u sebe mám dopis od Niny a ten Eric nesmí objevit.

Jenže, on měl v plánu něco, co by dopis určitě odhalilo na svět...

~~~~~~
Znovu Vám všem musím poděkovat za úžasné komentáře! Je to taková nádhera je číst :)

Dále děkuji za přečtení, follow i votes... Jste skvělý :)

Snad se kapitola líbila a omluvám se, že ji vydávám tak ,,pozdě".