Mafia

~31~

Celou noc jsem se budila. Polévalo mě horko, ve snech se mi promítal Forbest a porod dcery. Eric držel nůž u mého krku, přičemž Nikolajevič probodl ostrým nožem to malé tělíčko, které patřilo mé dceři. Hystericky jsem plakala, nutil mě se dívat a já hlasitě řvala, můj bolestný křik se mi zasekával do srdce jako střepy. Natahovala jsem ruce k mé malé, ale nedokázala jsem ji zachytit, když ji Nikolajevič pustil z náručí.
Dopad mé dcery na zem způsob můj další hrdelní výkřik, přeskakoval mi hlas a rozstřik krve na moje bílé šaty mi způsobil zástavu srdce. Nic mě nezabíjelo víc, než vidět svou dceru umírat. Porodila jsem ji zdravou, tak krásnou a ani neplakala tolik, když se poprvé nadechla, jak pláčou ostatní miminka. Byla dokonalá. A ani jsem si ji nestihla vzít do náruče, když mi ji Nikolajevič vraždil přímo před očima. Byla jsem unavená z porodu, ale tohle mě dodělalo úplně jiným způsobem. Řvala jsem, šíleně.

Otevřela jsem oči a své tělo vymrštila do sedu. Neviděla jsem Nikolajeviče, Erica ani svou dceru. Byla jsem zmatená, rozhlížela jsem se po tmavé místnosti a zběsile hledala svou malou dceru.

,,Doufám, že takhle nebudeš řvát i při Forbestu."slyšela jsem mírné uchechtnutí. ,,Co-cože?"přestala jsem se rozhlížet a zajela si prsty do vlasů. ,,Řvala jsi jako by ti někdo předjížděl tělo válcem... A věř mi, ten křik při drcení kostí jsem už slyšel."další uchechtnutí.

,,Cože?"další zmatené cože. ,,Něco se ti zdálo. Už potřetí... Něco tě děsí."konečně jsem se dokázala vrátit do reality a viděla jsem v šeru tělo Erica.

,,Omlouvám se."zamumlala jsem a on se ke mně naklonil. ,,Běž spát do koupelny, Penelope. Nechci, aby si mě rušila."nakonec řekl a já párkrát zamrkala... Určitě jsem se přeslechla.

,,Běž do té koupelny, nebudu to opakovat."zavrčel podrážděně a já se nemohla hnout. Byla jsem zmatená. Nedokázala jsem nic pochopit.

,,Pojď do tý zkurvený koupelny, Penelope."sykl a čapl mě za zápěstí. Táhl mě po pokoji směrem do koupelny, kam mě pak následně strčil.

,,Řveš tu přes celej pokoj, nepotřebuji to poslouchat. Dej mi kurva pokoj, Penelope."byl rozdrážděný.

Spadla jsem na studenou zem a objala si instinktivně ruce kolem kolen. Byla mi zima. Upírala jsem na něj své oči, když se on najednou rozešel k blízké komodě, vytáhl jednu bílou osušku a rozešel se ke mně.

Sledoval mé nahé tělo, mapoval očima to, co jsem nestihla skrýt a dřepl si ke mně.

,,Tady. Nebude ti taková zima... Teď se vyspi, večer nás čeká jedna důležité aktivita."ušklíbl se a položil mi na rameno velkou, složenou osušku.

Když se zvedal, neustále mě skenoval pohledem a u dveří se na chvíli zastavil. ,,Sladké sny, Penelope."další uchechtnutí a koupelnu zahalila tma.

A já plakala. Potichu, vzlyky jsem se snažila zadrhnout v krku a soustředila se na spánek, který nepřicházel. Do pozdějších dopoledních hodin jsem nedokázala zavřít oči, až jsem je nakonec na chvíli zvládla nechat zavřené.

Jenže mě hned probudilo ostré světlo. Eric vešel do koupelny, nebo aspoň jsem si to myslela.

Celou noc jsem čučela do tmy, byla jsem unavená a prudké světlo mým očím neprospělo. Nic jsem neviděla.

,,Vstáváme."poznala jsem Ericův hlas, zatleskal dlaněmi. Chtělo se mi tak moc spát, byla jsem unavená a on do mě silně šťouchl nohou.

,,Penelope, říkám ti - vstávej."vycítila jsem, jak si ke mně dřepnul a dotkl se mé odhalené šíje, na které se okamžitě objevila husí kůže. Měl rozpálené ruce, konečky prstů jel z mé šíje na záda, kde položil svou dlaň a jemně místo mazlil.

Byl by to hezký pocit, kdyby to nebylo tady a od něj. Z něčeho takového se okamžitě stal odporný pocit, byla jsem znechucená. Pořád jsem myslela na ten večer.

,,Jsi celá prochladlá, vykoupu tě. Pojď, napustím ti vanu, máme ještě čas."konečně jsem dokázala zaostřit, viděla jsem jeho obličej. Usmíval se.

V očích mu plály plamínky, kolem očí měl malé vrásky a jeho dříve tmavá hnědá barva očí působila najednou tak světle.

,,Já se vysprchuji a ty si vlezeš do vany, ano? Nemusíš spěchat."mé zmatení nabralo úplně jiný level. Eric a hodný? Co se děje?

Určitě to bylo Forbestem. Ničím jiným to být nemohlo. Poprvé za celou tu dobu se na mě usmál a mluvil se mnou slušně.

,,Tak dobře."pohladil mě po hlavě, já jsem instinktivně ucukla a jemu zmizel úsměv. Ruku vrátil zase zpátky k tělu a podíval se mi hluboko do očí.

,,Bojíš se mě?"zeptal se. Neodpovídala jsem.

Eric si povzdechl, než se zase postavil na nohy a přešel k velké vaně, kterou nechal plnit horkou vodou.

Vzal do ruky dvě lahve plný pěn do koupele a začal číst jeden z názvu příchutě.

,,Chceš vanilkovou nebo..."zarazil se, když k očím zvedl druhou láhev a zatvářil se úplně nechápavě. ,,Jahodový cheesecake? To existuje?"uchechtl se a pro sebe si zamumlal, proč by to někdo vyráběl.

,,Tak schválně."zasmál se, rozdělal tubu a přičichl si k ní. ,,Wow, fakt to tak voní."znovu se uchechtl a prohlédl si obě tuby.

,,Dám ti tam jahodový cheesecake... Aspoň mi budeš večer víc chutnat."úšklíbl se a očima vyhledal ty mé.

~~~
Já vím :D, je to hrozná blbost, ale tak nějak jsem vypla a tohle se stalo :D... Takže se omlouvám, hned začnu psát další čas jako náhradu.

Jak je najednou Eric hodnej, ne? :D Komu se líbí hodnej Eric? Třeba už to takové nebude... Kdo ví. 😏❤️