Mafia

~12~

Nejsem sobecká, nebudu utíkat, když kvůli mně někdo zemře. Tohle si nepřeji, nedokázala bych s tím žít.

,,Slečna! Proč vy nebýt v pokoj?!"vyštěkl na mě nějaký chlápek se špatnou angličtinou a zbraní. Dost mě to vyděsilo.

,,Já vás hledat všechny místa! Utíkat  nesmět, jinak já muset - eh tó slovo - ublížit smrtí!"mával mi zbraní před obličejem a naštvaně rozhazoval rukama.

,,Pane- uh... Složte tu zbraň, prosím."požádala jsem ho, necítila jsem se zrovna dobře, když s ní tak naštvaně máchal.

,,Co vy říkat?!" ,,Ta zbraň."ukázala jsem na ni a on se na ni podíval. ,,Ah! Já omluvit! Slečna, váš pokoj čekat!"křičel dál, i když vypadal už uklidněně.

,,Už jdu..."pronesla jsem sklesle a dál se utápěla ve svých myšlenkách, zatím co mě jeden z Ericových bodyguardů vedl zpátky do ložnice.

,,Kam jel Eric?"vyhrkla jsem na muže se zbraní, když mě zbrkle šoupl do ložnice a chtěl zavřít, avšak jsem ho stihla zastavit.

,,O tom nesmět mluvit, slečna. Sedět a čekat na oběd."řekl mi, ale já ho znovu zastavila. ,,A kdy se vrátí?" ,,Nejspíš dnes. Sedět a čekat na oběd."zopakoval svou předešlou větu a už se mu podařilo zavřít dveře a zamknout.

Otočila jsem se čelem k pokoji a porozhlédla jsem se po něm. Proč se nepodívat dovnitř všech těch skříní? Stejně nemám nic jiného na práci...

Došla jsem k malé komodě, otevřela jsem ji a zjistila, že tam jsou ponožky. Nejspíš dámské, protože pánové růžové nenosí. Prostřední šuplík obsahoval spodní prádlo a poslední neměl žádný obsah.

Skříně obsahovaly dámské věci, Ericův šatník byl plný oblečení včetně bílých košil.

Když jsem zkusila kliku od dveří balkonu a zjistila jsem, že je 
,,překvapivě" zamčeno, zoufalá jsem si sedla na postel.

Nudila jsem se, hrozně moc a tak jsem si lehla, přikryla se peřinou a rozhodla se usnout.

,,Slečno?"volal mě někdo. ,,Slečno?!"zatřásl se mnou někdo a já poznala probarvený ruský hlas Niny.

,,Co-co se děje?"posadila jsem se a protřela si unavené oči. ,,Spala jste... A tady máš oběd."ukázala na tác s jídlem.

,,Nemám hlad." ,,Musíte něco sníst."zašeptala a mrkla na mě. ,,Hele, Nino... Já nemůžu-" ,,Slečno, přestaňte mě rozčilovat!"zvedla se.

Zmateně jsem se na ni podívala, ale Nina odešla z pokoje a nechala mě tam zmatenou.

Rozčíleně jsem vzala tác, když jsem si všimla složeného papíru pod talířem.

Byl na něm nápis: Vem si tác s jídlem do koupelny, Penny.

I když jsem nevěděla, co to má znamenat, udělala jsem tak.

Zavřela jsem se v koupelně a vytáhla papír. Na něm stálo:
Penny, celou noc jsem plánovala tvůj útěk. Vím, že s tím nesouhlasíš a je to v pořádku - aspoň jsi jediná, kdo tu má srdce. Já si přeji, aby jsi utekla ze spárů tohohle šílence. Není to dobrý člověk, podsvětí ho brzo rychle změnilo. V koupelně je jediné místo, kde nejsou kamery. Kvůli tobě... Moc si tě střeží, nainstaloval je před tvým příjezdem. Není místo, kde by jsi byla sama... Až na jedno, temné místo. Je to odlehlé místo, jedna zeď pravého křídla téhle vily není střežena. Vím, že se tu nevyznáš, ale přinesu ti plánky, všechno si nastuduješ. Jsme v tom společně. Když mě chytí a zabijou... Je to v pořádku, každý den je pro mě utrpení, mě tu na světě nic nedrží, nemám rodinu a nemám cenu. Ty ano, vrať se ke své matce, kamarádům, protože oni na tebe čekají. Už se nesmíme tak moc setkávat, Ericovi bude divné, proč jsi šla s jídlem do koupelny - není hloupý. Je to inteligentní člověk, takže pokud nás načapá, jak si píšeme nebo se scházíme, dá si všechno dohromady a už nikdy neutečeš... Možná se už nikdy nezvedneš. Penny, okamžitě co to odečteš, tak dopis zlikviduj. Další dopis ti nechám v kuchyni, úplně ve spodku nádoby na kafe - horní police, poslední skříňka.

                                   ~~~~~
Opravdu se omlouvám, že jsem nevydala další část snad měsíc... Čeká mě teď spoustu učení, mám teď opravdu důležité dva testy, na kterých mi opravdu záleží a tak se na ně musím učit... Tak snad jsem to napravila a část se líbila ;)