Mafia

~13~

Dopis jsem si šokovaně přečetla dvakrát a snažila se vstřebat všechny důležité informace, než zničím dopis, dokazující moji spojitost s Ninou.

Pořád jsem neměla chuť utíkat kvůli Nině, ale karty jsou rozdány a já musím jednat s ní. Nic jiného mi nezbývá. Teď, pokud by to Eric zjistil, určitě by se mnou naložil tak, jako kdybych se pokusila o útěk.

Roztrhala jsem dopis na nejmenší kousky papíru, které jsem dokázala natrhat a na nic jsem nečekala, hodila papírky do záchodové mísy a spláchla s tím, že se papír minimálně rozpije, když by se nedostal do odpadní kanalizace.

Zhluboka jsem se nadechla, pokud nám jen něco nevyjde, trestá se to tou nejvyšší cenou - životem.

Šla jsem do ložnice, že se najím a vylekaně jsem nadskočila.

,,Pa-ne?"promluvila jsem přes obří tenisák v mém krku a sledovala, jak se vyhoupl na nohy.

,,Divíš se, že jsem zpátky? Copak si chtěla podniknout?" ,,Nic, lekla jsem se vás."snažila jsem se o lež.

Přeměřil si mě pohledem, ale pak se posadil zpátky na své místo.

Přišlo mi, že mi něco chce říct a já se bála, co to bude. Snažila jsem se sebe přesvědčit, že se mi to jen zdá, ale nemohla se zbavit kousavého pocitu.

Zvědavost mě nutila zeptat se, jenže jsem se bála promluvit. Nevypadal smutně, ani naštvaně, takže jsem nevěděla, co to může být.

Nechala jsem to na něm, až bude chtít, tak mi to řekne. Nic jiného mi vlastně ani nezbývá.

,,Mám nápad."řekl a já jsem se na něj zamračila. ,,Co se mračíš? Neboj, není to nic špatného. Od tvého příjezdu jsi tady zavřená, nechceš se jít projít do lesa?"zeptal se. Věděl jak budu reagovat, věděl, že budu souhlasit, takže mi to neměl potřebu rozkazovat, jak s oblibou dělal.

,,Ano, to by bylo skvělé!"nadšeně jsem přikývla a Eric vstal.

,,Tak půjdeme."došel ke skříní a hodil po mně teplé tepláky, legíny, dlouhé triko, mikinu, zimní bundu, čepici a rukavice. Sám si vybral také teplé věci.

Když jsem se do všeho nasoukala, myslela jsem, že se v tom upeču. V ložnici bylo přetopeno, na chodbě bylo lépe, ale i tak se to nedalo.

Když jsem skočila do zimních bot, které byly v mé velikosti, venku už takové teplo nebylo.

Hustě sněžilo, foukal silně ostrý vítr a já se na Erica zoufale podívala.

,,Dneska je tu teplo."řekl a já se rozesmála. Když se na mě podíval, okamžitě jsem zmlkla a podívala se na své špičky bot.

Když jsme vyšli z areálu ven před bránu, zjistila jsem, že kolem nic není. Všude byl jen les a jinak pustota.

Eric šel jistě rovně, já ho potichu následovala a poslouchala křupání sněhu pod boty chlapů z ochranky, které šli s námi.

,,Měla jsi nějakého kluka?"zeptal se mě po chvíli a otázkou mě zaskočil. ,,No j-já... Já-uhm..."koktala jsem a Eric se rozesmál. ,,Tohle budu brát jako ne... Abych byl spravedlivý, ptej se teď ty. Ale jen jednu otázku."řekl a já zabořila ruce do kapes.

,,No... Nic o vás nevím, jak by jste se mi představil, kdyby jste byl... Jiný." ,,Jiný?" ,,Měl jinou práci..."řekla jsem a on se rozesmál. Znovu.

,,Penelope, tohle není práce. Tohle je vášeň, tohle je staré řemeslo, které se předává z generace na generaci. Já si to nevybral, ale nedokázal bych si  představit mě, jak sedím někde v kanclu a odvádím daně. Ne, tohle je něco lepšího. Tohle je osvobození od nudy zákona."otočil se na mě a počkal, abych ho mohla dojít.

,,A k tvé otázce, má drahá, představil bych se jako úspěšný muž, který má všechno, na co si ukáže a na co si vzpomene. Jsem muž, co má v sobě vášeň a dokáže si nasadit spoustu masek najednou, zmanipulovat kohokoliv a nemilosrdně odpravit vše, co mi stojí v cestě."řekl to s takovým chladem, který mě zamrazil víc než chladné počasí.

Šokovaně jsem vydechla, ani jsem nevěděla, že jsem zadržovala dech a na povrch mi znovu vyplavala myšlenka útěku. Tohle není dobrý nápad.

Najednou se Eric zastavil, stáli jsme uprostřed lesa a otočil se na jednoho z tělesných strážců.

,,Je čas."řekl a muž vytáhl zbraň.

                                   ~~~~
Jsem hrozná, že to tu ukončuji, ale chce to napětí jako v příběhu :D

Co si o tom myslíte? Co jí Eric chce udělat?