Mafia

~14~

Vyděšeně jsem střelila pohledem k Ericovi, který stál úplně klidně a sledoval muže, jak se staví kolem nás a nabíjí své zbraně.

Dech mi ztěžkl, špatně se mi dýchalo a měla jsem mžitky před očima. Motala se mi hlava, polil mě studený pot a začala jsem panikařit.

Hlavou mi létaly všelijaké myšlenky a důvody, proč by mě chtěl odpravit a vzpomněla jsem si na jeho větu.

"Jsem muž, co má v sobě vášeň a dokáže si nasadit spoustu masek najednou, zmanipulovat kohokoliv a nemilosrdně odpravit vše, co mi stojí v cestě."

Do očí se mi hrnuly slzy, snažila jsem je zaplašit zběsilým mrkáním, abych nedokázala, že mám strach a něco skrývám.

Jenže když kolem mě stálo tolik mužů se zbraněmi, dělalo se mi špatně a nedokázala jsem hrát svou nevinnost. Nešlo to.

,,Penelope, podívej se na mě."rozkázal. ,,Hned!"zařval, když jsem ho neuposlechla. Okamžitě jsem vyhledala jsem jeho oči a snažila se vzdorovitě oplácet pohled, avšak neúspěchem.

,,Odpověz mi, co jsi tak dlouho dělala v koupelně a co jsi tam ukryla."mluvil klidně a já vytřestila oči. Jak to zjistil?!

,,Viděl jsem to na kamerách."vysvětlil mi, jako by mi četl myšlenky.

,,J-já..."zadrhávala jsem se, nevěděla jsem, jak odpovídat a bylo mi zle. Neměla jsem žádnou výmluvu, nic jsem si nepřipravila a ve lhaní nejsem vůbec dobrá.

Buďto rychle něco vymyslím a budu doufat, že mě za lež nezabijí, nebo půjdu s pravdou ven a zabijou mě a i Ninu.

Mozek pracoval na plné obrátky, snažila jsem se zběsile vymyslet něco, co by znělo aspoň trošku věrohodně a musela jsem si nějak nahnat čas na přemýšlení.

,,Proto jste mě vzal ven? Aby jste mě tu zabil?"zašeptala jsem a Eric byl dvěma kroky u mě.

Chytl mě za bundu a zařval mi do obličeje. ,,Odpověz!"jeho mohutný hlas se roznesl po lese, odrážel se od kůry stromů a vyplašil pár zvířat kolem nás.

Začala jsem plakat, nedokázala jsem v sobě napětí udržet a nedokázala jsem se mu dívat do očí plné zloby. Byl tak moc rozčílený, až mu jeho hnědé oči potmavly o několik odstínů.

,,Prosím..."zašeptala jsem sotva slyšitelně a Eric mě silou odhodil. Neudržela jsem rovnováhu a spadla jsem na zem.

Sehnul se ke mně, vzal mě za bundu a silou vytáhl na nohy.

,,Tak bude to?!"štěkl. ,,Po-poprosila jsem jednu z dívek, aby-aby mi napsala pár základních ruských slov. Žádné ne-neumím a dneska na mě něco křičeli a já-já nevěděla, co po mně chtějí."dostala jsem ze sebe první, co mě napadlo a tiše vzlykala.

Eric se na mě nevěřícně podíval, přeměřil si mě pohledem a pustil mě.

,,Hej!"ukázal na jednoho z bodyguarů a dvěma prsty naznačil, aby k nám přišel.

Když k nám došel, donutil mě na kolena a vzal si od něj zbraň, kterou mi dal ke spánku. Bodyguard mě pevně držel za vlasy a já se znovu rozplakala.

,,Přísahej na smrt tvé matky, jinak to stisku!"zařval rozčíleně a já se rozklepala.

,,Pří-přísahám!"vykřikla jsem a zavřela oči. Bodyguard mě pustil, vytáhl mě na nohy a Eric si mě prohlížel pohledem.

Věděla jsem, že mi nevěří-soudě podle jeho pohledu. Mračil se, ale pak vyzval své strážce, aby šli na svá místa a já si setřela slzy.

Každý z nich se rozešel na jinou stran a šel dál od nás. Stáli tam, kontrolovali každý kousek, kde by se něco mohlo ukrývat a Eric si mě k sobě přitáhl.

,,Jestli zjistím, že jsi mi lhala, budeš litovat."řekl a já přikývla na znamení, že chápu.

,,Tak, ale jen kvůli tomu tady nejsme. Je načase, abych měl nástupce. Můj otec nedávno zemřel a já potřebuji mít pojistku."řekl a já se na něj nechápavě podívala.

                                   ~~~~~
Jsem v takové ráži, že možná napíšu ještě jednu kapitolu! Yeeey :) Přemýšlím nad ŠTAFETAMA, ale uvidím, joo?? :)