DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 54. Otravný skřítek a vyklopená sváča ×

,,Avada Kedavra." seslala jsem na ředitele nepromíjející se kletbu. Trefila ho do hrudi a on se začal hroutit z věže. Nastalo to, čeho se každý protivník zla obával. Já právě započala válku.

*END OF FLASHBACK*
——————————————————
Severus Snape byl nyní ředitelem. Všechno se změnilo. Ty okouzlující, veselé Bradavice už byly pryč. Z Bradavic se stalo místo temnoty a zla. Ač jsem hrdá Smrtijedka, je to poněkud zvláštní tohle vidět. Jsem hrdá, že jsem jeho dcera, že jsem na jeho straně a budu s ním bojovat po jeho boku. Tohle je život, který mi byl dán. Neprovrhám svoje šance.

V přemýšlení mě přerušilo klepání.

S tichým ,,Dále," se dveře otevřely. Stál tam otec.

,,Můj tatínek osobně? Je fajn tě vidět po dvouch měsících." zašeptala jsem přidrzle.

Zvedl ruku a jediným pohybem, jakoby mě začaly škrtit provazy kolem krku. Nemohla jsem dýchat. Možná to bylo trochu moc, přiznávám.

Bylo to čím dál horší. Snažila jsem se promluvit ale nešlo to.

,,Uvědom si své priority dcero. Tohle bylo naposledy, dobře?" upozornil mě a kouzlo zrušil. Prvních pět sekund jsem se stále snažila rozdýchat.

,,Omlouvám se, ujelo mi to." řekla jsem roztroušeně.

,,Dobrá tedy, mám pro tebe jednu malou novinu." oznámil mi. Mám trochu obavy. Nevím co u otce znamená "malá" novina. Cela napjatá jsem poslouchala co to bude. Jako tříleté dítě těšící se na zmrzlinu. Nepromluvil se mnou celé prázdniny.

,,Budeš profesorka v Bradavicích. No, lépe řečeno, jsi profesorka v Bradavicích." v tom mi spadla čelist. Co prosím? Magii a kouzla ovládám skvěle, ale tohle?

,,Budeš učit černou magii." řekl až rozkazem.

,,Moc děkuji." bylo by nevhodné odporovat. Navíc, původně jsem do sedmého ročníku nastoupit neměla. Nakonec otec s matkou rozhodli že ano. Ovšem až dnes, jsem zjistila proč.

,,Sbal si věci, zítra se s Dracem přemístíte." to bylo milé. Opravdu milé. Ten tupec se mnou nepromluvil ani půl slova!

,,Jistě otče."

Jako náznak odpovědi kývl a odešel. Uchopila jsem do rukou Denní Věštec a přečetla si nejtučnejší a nejvýraznější nadpis novin.

,,Severus Snape, je nyní ředitelem Bradavic." dalo se to čekat. Snape je jeden z nejvěrnějších. Taktéž je profesorem. Dává to smysl. Jestli se na něco těším do Bradavic, tak na obličej MgGonagallové po zjištění, že bude muset tykat své bývalé studentce. Nebo spíš vykat? Otec to nesnese. Takže nejspíš vykat.

Po chvíli mě přerušilo bubnování deště o okna mého pokoje. Bylo před bouří. Denní Věštec jsem položila na spací stoleček a zalehla do postele. Po chvíli jsem se ocitla v říši snění.
—————————————————
Ráno mě probudilo klepání na dveře. Ignorovala jsem to a spala dál. Klepání se ozvalo znova. S velmi nepříjemným ,,dále" jsem pozvala čekajícího dovnitř. Byl to domácí skřítek s táckem na kterém byla snídaně.

,,Děláš si srandu Polly? Vzbudíš mě kvůli snídani? Polož to sem a vypadni! Hned!" křičela jsem na ni. Bylo osm hodin ráno. Ten trpaslík se znad zbláznil ne? Do Bradavic se přemístíme kolem jedenácté. Aby jsme měli čas na ubytování, popřípadě dospávání, nedospaných hodin. Polly položila snídani na noční stolek a s omluvou odešla pryč. V tom jsem zavřela oči, jenže v mém pokusu o spánek zaznělo další zaklepání. Rychle a agresivně jsem vstala, přičemž se mi zamotala hlava, moje noha se ocitla pod mojí druhou a já ležela na zemi. Rychlosti kulového blesku jsem se postavila na nohy a došla ke dveřím.