DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 16. Potter čtvrtým šampionem ×

„Tento rok, budeme mít skvělý tým! Nebelvír nemá šanci na přežití.” vesele prohlašoval Flint.
----------------------------------------------
Po náboru, jsem šla rychlým krokem zpět do našeho pokoje.

„Adeline!” volal na mě z dálky Draco.

Nechci s ním mluvit. Hlavně proto, jak mě oslovil a všechno přehnal.

„Adeline, no tak počkej.” přijde mi, že jsem ještě víc zrychlila krok.

Vzdal to a zpomalil.
-----------------------------------------------------
„Co fanfrpál?” vyzvídala Elly.

„Nevzali mě.” položila jsem si ruce do dlaní a dělala že brečím.

„To je mi líto.” chlácholila mě.

„Dělám si legraci, jsem chytačka!” zaječela jsem.

Ell se na mě usmála.

„Dneska se vyhlašují šampioni že?” zeptala se.

„Ano, myslím že jo.”

Venku se stmívalo, což znamená, že už bude brzo večeře.
---------------------------------------------------
„Ellyano dělej!” upozornila jsem na hodiny.

„Už běžím!”

„Ty umíš běhat?”

„Jistě.” dořekla a začaly jsme se smát.

Prošly jsme obrazem zmijozelské koleje a pospíchaly na večeři. Vůbec se nedivím, proč mám po fanfrpálu takový hlad.

Sedly jsme si s Ell ke stolu a začaly se ládovat. Při hodování, jsem někoho přehlédla.

„Promiň mi to odpoledne.” ozval se Draco.

„Jen mi leze na nervy, když se kolem tebe někdo motá.”

„Hm.” zamumlala jsem pusou plnou jídla.

Draco mlčel. Určitě věděl, že na něj budu stále naštvaná.
----------------------------------------------------
„Tak tu máme dlouho očekávaný, výběr šampionů!” prohlásil Brumbál.

„Šampionem Kruvalu se stává....”

„Viktor Krum!” ostatní z Kruvalu Viktora poplácali po zádech. Došel k Brumbálovi, aby převzal kousek pergamenu s jeho jménem.

„Šampionkou za Krásnohůlky....”

„Je Fleur Delacour!” modré muchomůrky z Krásnohůlek začaly tleskat. Došla opět k Brumbálovi, aby si převzala kus pergamenu.

„A posledním šampionem, z Bradavic je....”

„Cedric Diggory!” všichni začali tleskat. I já, přeju mu to.

„No tak vážení, máme finální tři šampiony.”

„Teď už jděte na kutě.” dořekl a z ohnivého poháru začaly létat jiskry. Po chvíli z něj vyletěl ještě jeden kus pergamenu.

„Harry Potter.” zamumlal.

„HARRY POTTER!!!” tentokrát už zakřičel. Jakto, vždyť mu není 17? Celkem mě to překvapilo. Jestli bude Potter soutěžit, tak hned v prvním úkolu nepřežije ani pět minut.

Potter si vzal pergamen a šel za ostatními šampiony.

„Tak, jděte spát.” rozkázal Brumbál a studenti začali opouštět hlavní síň. Stála jsem za dveřmi síně a odposlouchávala. Vím, neměla bych, ale.........je to záhada. Během chvilky, když všichni studenti byli na kolejích, panoval tu velmi zajímavý rozhovor.

„Musel ho tam hodit!!”zaječela Madam Maxime.

„Harry! Hodil si své jméno do poháru? Ano nebo ne?” chytil ho Brumbál pod krkem. Šel z něj docela dost strach.

„Požádal si někoho aby tam tvé jméno hodil?”

„Ne, pane.” vyděšeně odpověděl.

„Ohnivý pohár je velice čarovný předmět. Žák z čtvrtého ročníku, by zmást ohnivý pohár nedokázal.” řekl Moody. Nebo spíš Barty.

„Nu dobrá. Jděte spát.” rozkázala McGonagallová.

Rychle jsem na sebe použila zastírací kouzlo, aby mě nikdo neviděl. Já snad s tou hůlkou i spím.

Všichni začali odcházet.
-----------------------------------------------------
„Kde jsi byla?” zeptala se Ell.

„Všechno, ti to povím.”

Pověděla jsem ji celý rozhovor, který panoval v hlavní síni, když všichni odešli.

„Tak to je drsný.”

„Vždyť je Potterovi ještě 14. Nepřežije ani minutu.”

„Někdo ho tam zjevně hodil. A ten někdo, určitě nebude jeho přítel. Žene se na mě spánek. Ten fanfrpál je vysilující.” dořekla jsem, oblékla si pyžamo a zalehla do postele.

„Dobrou Adell.”
------------------------------------------------------
Ráno jsem se probudila brzy. Teprve svítalo. Napadlo mě, že zajdu do společenky. Třeba tam ještě nevyhasl oheň.

Plížila jsem se po chodbě tiše, abych nevzbudila celou kolej. Ikdyž u mě je to občas celkem dost obtížná výzva.

Oheň jste nevyhasl a stále hrálo rádio. Sice slabě, ale hrálo.

Dneska v noci, byl přistižen Barty Skrk junior v Bradavicích, kde se přeměnil díky mnoholičnému lektvaru na bystrozora Alastora Moodyho. Očividně, pil mnoholičný lektvar od začátku školního roku. Není známo proč. Více se dozvíte v denním věštci.

Ten, kdo to hlásil, byl určitě někdo z ministerstva. Ale jak se Barty prozradil? Teď jen doufat že otec, nedá celý úkol na starost mě, protože kdybych neuspěla, znovu mě bude čekat cruciatus a ne, jen jedenkrát. Ta představa je naprosto příšerná.

Zítra musím za otcem. Mám na něj spoustu dotazů. Barty, testrálové, plán. A taky moje omluva.

Hi, máme tu další kapitolu. Sice kratší, ale dneska druhou💚. Sice je trošku nudnější, ale co už 😂.

Love ya my deatheaters 💚🐍