DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 46. Vítejte Bradavice ×

Z jedné strany, mám radost, že to otec vzal takhle. Z druhé strany Potter ví, že nejsem nijak nebezpečná. Úkol splněn. Možná jsem dřív měla nějaké city k Potterovi, ale to je minulost. Rozhodla jsem se. Za tyto slova jsem byla hrdá.
----------------------------------------------------------
Když jsem kráčela ze sklepení, někdo na mě čekal.

„Nechápu, jak jsem ti mohl věřit.” řekl zklamaný blonďák.

„Draco, já si svůj osud nevybírala.” podívala jsem se mu do očí. Byly plné zklamání.

„Tohle byl tvůj plán? Dovést Pottera k otci a vystavit nebezpečí nejenom tebe, ale i mě. Pokud to Potter vykecá, můžem se s Bradavicema rozloučit.” vztekl se.

„Sám říkáš, že je to stupidní škola.” vyjekla jsem.

„To nepopírám, ale kdo jiný, by nás měl učit?” protočil očima.

„Můj otec. Moje matka.” nadzvedla jsem obočí.

„Jako obranu proti černé magii?” uchechtl se. „Prober se!”

„Černou magii.” začala jsem vážně.

„Já končím.” řekl.

„C-cože?”

„Nechci chodit s prolhanou smrtijedkou.” prohlásil.

„Draco já....” začala jsem.

„....nech mě vše vysvětlit.”

„Za námi zůstane jen dlouhá, tlustá čára.” dořekl a odešel.

Chtěla jsem mu všechno vysvětlit, ale bylo pozdě. Všechno. Byl pryč. Nevěděla jsem co dál. Všechny ztrácím.

Někdo nás očividně odposlouchával.

„Adeline, počkej, on to tak...” vystoupila Narcissa vpřed.

„Nemyslel? A co vše on nemyslel?” vyjekla jsem vzteky. „Navíc, dovolil ti někdo odposlouchávat cizí rozhovory? Já určitě ne! Tak mi zmiz z očí, dělej!” obešla jsem ji velkým obloukem a zamířila do pokoje. Je pravda, že mu došla trpělivost. Po chvíli někdo zaklepal.

„U Merlina, mužů být aspoň na chvíli o samotě!!!” zařvala jsem a seděla na posteli s rukami zahrabanými ve vlasech.

„Dále.” můj hlas se sklidil.

Ve dveřích stál můj otec.

„O-omlouvám se. To všechen ten vztek.” sklopila jsem hlavu.

„V pořádku.” sedl si ke mně.

„Ani zdaleka jsem netušil, že bys toho byla schopna.” řekl s očekáváním.

„On, by se přemístil. Pár kroků od něho bylo přenášedlo. Musela jsem.”

„Omlouvám se ti, za tu scénu. Nebylo to vůči tobě fér.” usmál se. Opět mnou projel pocit hrdosti.

„Já a Draco....”

„Vím, je to s vámi jak na kolotoči.”

„Opravdu, mě někdo přestane mít rád jen proto, že jsem smrtijedka?”

„On se vrátí. Někde v hloubi duše pozná, že se zachoval jako pitomec. Navíc bude muset. Máme s Cissou dohodu.”

Tak o té dohodě se bavily v tom snu. Začalo to být srozumitelnější.

„V budoucnu se Malfoyovi budou zapojovat do mých plánů. Myslím tím Luciuse....” zašklebil se.

„....a jestli, něco pokazí, schytá to Draco. Donutím ho, se k nám přidat.”