DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 26. „Moje odpověď, zní NE!" ×

„Děkuji za ochotu, vážím si toho, ale přemístit se už mohu sama.” vlídně jsem mu poděkovala.
---------------------------------------------------------
Přemístění, proběhlo úspěšně. Díky, Merline.

Jsem zpět na Astronomické věži. Za ty tři roky, mi Bradavice, přirostly k srdci.

Neskutečná představa, že už tu jsem třetím rokem.

Takhle to bylo i dál. Adeline chodívala za otcem pro informace. Draco, se o ni sice stále zajímal, ale tušil že marně.
Adeline, v sobě nadále držela vztek na onoho chlapce. Takhle rychle uběhl týden a už tu máme školní ples.

„Dneska máme věštění, věštění!” prozpěvovala jsem si, když jsme s holkama vycházely z koleje.

„To bude zas sranda. Teda pokud, mi Trelawneyová nevyvěští něco, něco.... temného! Pohleďte do budoucnosti!” dělala jsem tajemnou. Elly s Pansy, se hned rozesmály.

Někdo nás rozhovor, ale slyšel.

„Dobré ráno slečno Rossová, doufám, že se na plese, budete chovat důstojněji, než zde.” odkráčela MgGonagallová.

„Jistě, paní profesorko.” úsměv mi spadl.

„Ježiš, nebuď citlivka.” pozvedla mi náladu Pansy.

„Navíc, ona má Nebelvír. Je skoro jasné, že si na mě může zasednout.” ujistila jsem se.

„MgGonagallová? A zasednout? Ta si bez důvodu, na nikom nezasedává!” rozesmála se Elly.

„Nemyslela doslova, Elly.” smála se Pansy.
----------------------------------------------------------
„Pohleďte do budoucnosti!”

„A už je to tady zase.” usmála jsem se.

„Hm.” zabručel Draco.

„Hele já, za to nemůžu, že mě posadila za tebou.”

„Neměl jsi dělat bordel. Je to tvoje práce.”

„Já nejsem zklamaný, ba naopak! Nic lepšího,se mi stát nemohlo.” on si nejspíš neustále myslí, že mu odpustím. Moje odpověď zní NE.

„Jaktože ty, se se mnou, jen tak bavíš?”

„Mám dobrou náladu, tak ti říkám, že mě nehodlej naštvat.”

„Nevím, jestli se naštveš, ale zeptám se znovu.”

„Půjdeš se mnou, na ten ples?”

„Moje odpověď zní ne.” řekla jsem klidně.

„Vždyť nikoho nemáš!”

„To je snad moje věc, ne?”

„Fajn. Pozvi si radši Pottera, ten ti je lepší, než já.”

„Tam zaprvé, teď mě hodláš asi naštvat, nebo já nevím. Za druhé, s Potterem nepůjdu. Za třetí, tohle moje kamarádíčkování s ním, bude záležet na celé budoucnosti tohodle světa. Tak se laskavě sklidni.” možná, jsem toho vychrlila až moc, ale ví, že ti nedělám, z mě dobré vůle.

„Fakt ti mám věřit? Ty si myslíš, že ti na to skočím?”

„Nevěř, ale pravdu sám, brzy poznáš.”

„Můžes mi říct, na co si tu hraješ?”

„Já? Vůbec na nic. Ale dávala bych si pozor na jazyk, nebo ti provedu něco nepěkného.”

„Fakt jsi tak naivní, že se tě mám bát?”

„Taky můžu zařídit, že se ti stane nějaká ošklivá věc.”

„Hloupost.” prokroutil očima.

„Heleďme se, co to tady máme?” přišla Trelawneyová.

„Podejte mi oba ruce.” do jedné dlaně sevřela mou a do druhé Malfoyovu.

„Myslím, že se ve vaší budoucnosti stane něco, něco osudného. Něco, co vám obrátí celý život naruby. Vidím, něco velmi temného!”

Nevím co měla včera Sybilla za matroš, ale chci to taky.

„Co prosím?” nechápal Draco.

Najednou se otřásla. Jakoby zkameněla, jako by ji někdo ovládal.

„Adeline, teď mluvím jenom k tobě. Pán zla, brzo spojí své síly! Nastanou ty temné časy! Ale celá budoucnost závisí na tobě! Neskrývej před sebou ten strach a obavy a nech, abych ti pomohl.” dořekla a já seděla na židli úplně strnulá. Sybilla pak zakašlala, jako by z ní, všechno ta temná magie spadla.

Tentokrát, mi přišlo, že Trelawneyová nemluvila normální řečí. Já jí rozuměla, ale vypadalo že ostatní ne.

„Adeline? Co to měla znamenat?” vyhrkl Potter. Ostatní se na nás jen blbě zírali.

„Ty rozumíš hadí řeči?” vykulil oči Draco.

„C-co prosím?”

„Rozuměla si ji?”

„Jistě že ano.” vydala jsem ze sebe polohlasem.

Došlo mi to, tu všechnu hadí řeč, musel slyšet i  Potter.

Mluvím s hady, mám bezhůlkovou magii, kterou nesmím použít. Nejspíš, brzy všem dojde, že jsem potomek samého pána zla. Kdyby na to někde přišel, mělo by to katastrofální následky.

„Stalo se něco drahoušku?” ptala se mě Trelawneyová.

Rychle jsem vstala a obešla ji velkým obloukem.

Rozeběhla jsem se z učebny o sto šest. Nic takového, se už nesmí stát.

Ostatní si o mně nejspíš mysleli, že mi asi hráblo. Myslím, ale že mi hráblo doopravdy.

Hi, máme tu další kapitolku💚. Sice kratší, ale snad neva.

Love ya my deatheaters 💚🐍