DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 9. Polštářová bitva, aneb když Pansy neumí prohrávat ×

„V ten moment, mi to docvaklo."
--------------------------------------------
Musela jsem vidět, někoho umřít. Ale jak? Asi se něco popletlo, nebo já nevím. Jak bych mohla vidět testrály? Já přeci nikoho, nikdy umírat neviděla.

„J-já n-nevím," vykoktala jsem ze sebe.

„jsi v pořádku Adeline?" optala se starostlivě Lenka.

„J-jistě" zalhala jsem.

„Vypadáš zaskočeně," upřímně řekla.

„Vážně? Ani mi to nepřipadá," vyhrkla jsem na ni ironicky.

Potter se na mě díval jak na zjevení.

„J-já, n-nikoho umírat neviděla."

Připadala jsem si, jak úplný debil. Jo super, vidím testrály, ale nikdy jsem neviděla někoho umřít. No výborně.

Lenka mi věnovala soucitný pohled.

„P-počkat cože?" vyhrkl Potter.

„Ano Pottere, jde vidět, že hluchej ještě nejsi."

„Vážně si nic nepamatuješ?"

„Vážně se teď Pottere, bavím s partičkou z Nebelvíru?" odsekla jsem.

„Tak promiň, že otravuju." protočil očima a všichni ztichli.

Po celou cestu bylo ticho.
-------------------------------------------
„Tak vás tu opět vítám, v novém školním roce." prohodil Brumbál.

„Tento rok, ale Bradavice nebudou jen vás domov."

„Tento rok...," to už ale nestihl doříct.

V tom se otevřely dveře a vběhly do síně nějaké modré muchomůrky. Po celé jejich "vystoupení", se vznášely a dělaly jak vypadají nádherně. Všichni jim to žrali i s navijákem.

Co si tak asi Brumbál pomyslel, když tu takhle vtrhly. Asi nějak takto... U Merlinových vousů, přerušily mi můj velice zajímavý proslov. Navíc, v denním věštci, vypadaly mlaději.

Nad touhle představou, jsem se zasmála.

„Uvítejte tyhle úžasné dámy, z Krásnohůlek!"

Ozval se bouřlivý potlesk. Merline, co na nich všichni tak vidí?

Pak se přiřítili další votrapové. Podle mě, by byli schopní, i vyrazit dveře. Jejich vystoupení, bylo mnohem zajímavější než vystoupení těch muchomůrkek. Začali kolem sebe máchat tyčkama, asi aby vypadali "nebezpečně".

Jako poslední z těch borců, vešli nějací tři chlápci. Toho prvního, jsem poznala hned. Viktor Krum. Jelikož se o fanfrpál zajímám, vím o něm celkem dost. Koukla jsem se k Nebelvírskému stolu. Uviděla jsem Ronalda Weaslyho, jak je z Viktora byl úplně na větvi.
-------------------------------------------
Jakmile vše utichlo, Brumbál pokračoval.

„Tento rok, jsou Bradavice pořadatelem....."

„Turnaje tří kouzelníků!" zakřičel nahlas, až mi málem zalehly obě uši. Pak zvedl ten "skvostnej" kus hadru. Pod ním, se nacházel pohár. Očividně pohár vítěze.

Počkat co? Proč by taková díra, jako jsou Bradavice, pořádala turnaj tří kouzelníků? Ikdyž nemůžu popřít, že se mi v téhle díře, jménem Bradavice, žije jakžtakž dobře.

„Turnaj tří kouzelníků, je turnaj tří kouzelnických škol. Za každou školu, je vybrán jeden jediný student. Věčná sláva, bude patřit tomu, kdo zvítězí. Všem třem studentům, budou uděleny úkoly. Říkám vám, ty úkoly budou nesmírně nebezpečné a těžké. Tahle soutěž, není pro ustrašence!"

„Navíc musím zdůraznit, že se turnaje, může zúčastnit pouze studenti, kteří dovršili 17 let." po téhle větě, se většina studentů vzbouřilo.

„Tichooooooooo!" zakřičel. Opět, mi málem zalehly uši. Jestli to takhle bude pokračovat dál, tak vyjdu školu úplně hluchá.

„Zbytek, nám dovysvětlí pan Barty Skrk." v tenhle moment, nad námi zahřměl blesk a ze dveří vyšel pošuk. Alastor Moody. Bystrozor. Blesk pošuk jaksi zastavil a přivítal se s Brumbálem. Znala jsem ho z denního věštce. Denní věštec čtu a to celkem často. Je ovšem pravda, že ne všemu co Holoubková píše, věřím.

Když si sedl, tak se na mě dlouhým pohledem podíval. Co to mělo být? Netušila jsem.

„Zde, se bude nacházet ohnivý pohár," začal Barty.

Stále ale nepobírám, proč tu stojí dva poháry. To jako, že kdyby vítězi nestačil jeden, tak dostane gratis druhý?

„Ten, kdo se chce přihlásit, musí své jméno napsat na kus pergamenu a vhodit jej do ohnivého poháru."

„Následovně za dva dny, touhle dobou, budou vybráni tři šampioni." dokončil Barty.

„Tak a teď, se můžete pustit do hodování!" zvesele prohodil Brumbál. Na stolech se začaly kupit desítky druhů jídel.

„Nazdar Rossová," ozvalo se vedle mě.

Byl to opět Malfoy.

„No ahoj," odpověděla jsem znechuceně. Kousíček mé duše doufal, že se ten blonďatej blbeček změní.

„Tak co? Přihlásíš se?" zavtipkoval.

„Haha, fakt vtipný, ještě mi není 17. Navíc, tento rok, se chci dostat do fanfrpálového družstva."

„Ty a fanfrpál? To je snad vtip ne?"

„Jak vidíš, není," zašklebila jsem se na něj a pustila se do hodování.
--------------------------------------------
Na pokoji mě napadlo, že si můžeme zahrát kouzelnické šachy. Byla to zábava. Pansy furt prohrávala. Elly se rozmyslela, že bude sledovat hru, aby mě prý mohla příště porazit.

(Neměla jsem doposud možnost, představit Elly. Takže, Elly je další spolubydlící Adeline. Na pokoji jsou tři holky. Adeline, Pansy, Elly.)

„To není fér!" zakňučela Pans.

„To tedy je!" zasmála jsem se.

„Elly rozhodne!" zavelela Pans.

„Já říkám že nevím!" hodila po mně Elly polštář.

„A já říkám že jo!" oplatila jsem jí to. Celou dobu jsme po sobě vrhaly polštáře a smály se jak prominutý. Než někdo zaklepal na dveře.

„Pans? Ell? Vy čekáte návštěvu?" úplně rozesmátá jsem došla ke dveřím.

„To určitě." ozvaly se ironicky.

„Třeba vám přijel nějaký princ na bílém koni," podotkla jsem a začala smát třikrát tolik.

Když jsem otevřela dveře, úsměv mi spadl.

„Skoro, jen tentokrát ne, na bílém koni." zasmál se blonďák.

„Co potřebuješ Malfoyi?"

„Promluvit si."

„Pans! Pojď sem, Malfoy si s tebou chce promluvit."

„Nene, já myslel s tebou" dořekl a podíval se na mě.

„Nezabere to dlouho neboj"

„A pročpak bych to měla dělat?"

„Jsem přece tvůj nepřítel," nadzvedla jsem obočí.

„To není pravda, ty jsi mě vždycky považovala za nepřítele," zdůraznil a podíval se mi do očí. Takhle jsme na sebe koukali ještě půl minuty než.....

*lusk, lusk* (idk proč 😂)

Pans mi zaluskala prsty před očima a já jsem si tak trošku zatřepala hlavou, abych se probrala.

„Když o to tak stojíš, tak fajn. Dej mi chvilku, sejdem se ve společence."

Ahojky, je tu další kapitola💚🐍. Za mě nic moc, ale dá se. Mám už ve zkratkách sepsanou celou knížku 💚🐍. Takže teď už vím, na 100% o čem budu psát dál.

Love ya my deatheaters 💚🐍