DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 21. Nepodařené ráno ×

V hlavě se mi přehrával ten rozhovor s Narcissou. Znamení zla. Je to pro mě obrovská pocta, ale nemyslím že teď, je ta zprávná chvíle. Mrzí mě to, jak přece mnou spoustu věcí tajil, ale má pravdu. Bylo lepší, když mi to řekl. Ale v něčem se zmýlil. S Malfoyem už nikdy! Ale nikdy, nebudu mít nic společného. Takové rozhodnutí, si ponechám až dokonce svého života.
-------------------------------------------------
Nejvíc mi leze na nervy to, jak se mi otec snaží neustále dostat do hlavy. To mu to za to stojí? Mě furt trápit. Nespím, každý večer se v noci probouzím s úplně propoceným pyžamem. Vážně mu to dělá takovou radost?

Zpátky jsem si lehla na postel a usnula. Úspěšně.
------------------------------------------------------
„Adeline Rossová, vstávej!” zaječela co nejhlasitěji Pansy. Musela probudit celej Zmijozel.

„U Merlinových vousů, proč tak řveš?”

„Máš dneska zápas. A ten tvůj Marcus Flintík, by byl velmi zklamán, kdybys přišla pozdě.”

„Strašně vtipná, Pansy.” ironicky jsem řekla.

„Merline! Vždyť nestíhám snídani.” sprintovala jsem do koupelny.

„Pozor Adell, v koupelně je na zemi voda.” upozornila mě Elly.

„Do háj....” a už jsem ležela na zemi. Byl to celkem rychlý pád. Teď jsem ale totálně promáčená v pyžamu. Byla bych radši, kdyby tohle ráno, začalo normálně.

„Moje hlavaaaaaa.”

„Hele myslím, že jedno praštění do hlavy ti nepomůže, už jsi praštěná dost.” vtipkovala Pansy.

„Fakt vám děkuju!” zvýšila jsem hlas.

„Nemáš za co,” odpověděly škodolibě.

„Běž na snídani, už oblečená, do fanfrpálovýho.” navrhla Elly.

„Máš pravdu.” uvědomila jsem si.

Ve skříni ležel můj fanfpálový dres a celá výbava.

Popadla jsem všechno do ruky a běžela do koupelny. Tentokrát úspěšně. Hodila jsem oblečení na zem a šla si dát ranní sprchu.

„Adeline! Nezapomeň, že nestíháš!” upozorňovala Pansy.

„Však já už jdu!”

Oblékla jsem se, vyčistila zuby, pročesala vlasy a vyběhla z koupelny.

„Ježiš ty vypadáš.” divila se Elly.

Koukala jsem na ni, co se děje.

„Ha, vtip. Vypadáš skvěle.”

„Dík.”

Můj Nimbus už stál v rohu a čekal na mě.

„Tady máš,” podala mi ho Pansy.

„Honem jdeme, jinak to Adeline nestihneš.” šťouchla do mě Pans.

Utíkaly jsme ze společenky směrem k hlavní síni.
----------------------------------------------------
„Nemám hlad.” sedící u stolu jsem se  šťourala ve snídani.

„No tak, vem si ještě trošku.” povzbudila mě Elly.

„Máš podávat skvělé výkony, tak jez!” rozkázala mi Pans.

„Má pravdu,” potvrdil ten blonďatej smrad, kterej procházel v "celé kráse" kolem stolu.

„Ty se do toho radši nemotej.” odsekla jsem mu a začala vstávat od stolu.

Holky byly zticha, stejně jako on.

„Myslím, že už je čas jít.”

Zvedla jsem svůj Nimbus a kráčela si z velké síně. Holky mě následovaly.

„Můžeš na něho být aspoň kapičku milejší?” zeptala se Pansy.

„Milejší? Za to, co mi udělal? Jste se zbláznily, ne?”

Elly s Pans si prohodily pohledy.
------------------------------------------------------
„Adeline, pojď si ještě proletět kolečko.” zavolal na mě Flint. S holkama jsme seděly na tribuně a povídaly si. Na tribunách ještě nic moc lidí nebylo. Naštěstí, že mě holky donutily jít o půl hodinu předem.

„Tvůj Marcus tě volá,

Ohýnek lásky, ve vás plápolá.

Máš si objet kolečko,

Flintovi z toho zrudne srdéčko.

Mezi vámi to pálí,

Malfoy za rohem žárlí.” básnila Pansy.

„S tebou si to ještě vyřídím Pans.” vyhrožovala jsem kamarádce.
----------------------------------------------------
„Sluší ti to,” pochválil mě Flint, když jsem k němu došla. Zaskočilo mě to.

„Děkuju.” v duchu jsem se musela zasmát, jak mě snaží sbalit.

„Tak co, dáš si jedno kolečko?”

„Jasně.”

„Zkusím stopovat, za jak dlouho to uletíš.” dořekl a vyndal si stopky.

Moje nohy se odlepily od země a letěla jsem. Potter proti mě nebude mít žádnou šanci. Celou dobu se na mě díval jak na přízrak.

„Výborně! Skvěle! Naprosto skvěle!” chválil mě Flint.

„Takovou rychlostí, neletěl ani nás nejlepší zmijozelský chytač, za poslední století.”

„Výhra je naše!” zajásal.

„Běž se už připravit za ostatními.”

„Dobře.” a vydala jsem se k našemu stanu.

Byli tam všichni z našeho týmu.

„Ahoj Adeline, připravená?” zeptal se mě Draco.

„Jasně.” otráveně jsem řekla.

„Nemůžeš být trochu milejší?”

„To teda nemůžu.”

„Fanfrpál je týmová hra, takže se smiř s tím, že budeme muset spolupracovat.”

„Já, se budu při zápase, soustředit sama na sebe.”

„Nepotřebuju hrát týmově, když chytám zlatonku.

Všichni jsme si stoupli po dvojících za sebe. Otevřel se vchod a my vyletěli na hřiště.

Hi, tak strašně moooc se omlouvám 😔, že nic nevyšlo. Měla jsem toho fakt nad hlavu. Budu se snažit vydávat častěji. I hope, že chápete.

Love ya my deatheaters 💚🐍