DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 24. Snape tanečníkem ×

„Brzy se pravdu dozvíš." podotkla jsem chladně a začala pomalu scházet schody z astronomické věže.
---------------------------------------------------------
„Proč si hraješ na tajemnou? Proč, přede mnou něco skrýváš?"

„Řeknu ti to naposledy a zřetelně Draco Luciusi Malfoyi, pravdu znát nesmíš."

„Potřebujeme si promluvit."

„V tom případě, to budu muset pozměnit. Ty sis potřeboval promluvit. Nikoli já." a rychlým krokem jsem zamířila do hradu.
-------------------------------------------------------
„Tak co, jak to dopadlo?" vyptávaly se mě holky.

„Skvěle."

Obě nasadily nadějné pohledy.

„Vážně jste byly tak naivní a myslely si, že se usmíříme?" odsekla jsem.

Zaskočilo je to. Takhle se Adeline Rossová, přece nikdy nechovala. Za pár let, ani nebudou věřit tomu, že v Bradavicích, sdílely pokoj s budoucí paní zla. Neskutečná tahle představa.

„Stalo se něco?" opatrně prohodila Pansy.

„Ne." s temným výrazem, jsem se převlékla do pyžama a usnula.
----------------------------------------------------------
Už je to několik týdnů po tom, co jsem znamení zla dostala. I přes to, furt nemůžu uvěřit, že je to realita.

„Dneska máme lektvary viď?" zeptala se Elly a ládovala se toastem.

Bylo ráno, ve Velké síni se to hemžilo nenajedenými studenty.

„Myslím, že ano."

„Už půjdu." uchopila jsem učebnice na lektvary a vyšla z Velké síně.

Někdo mě ale následoval.

„Taky jdeš na lektvary?" zeptal se zvědavý blonďák.

„Očividně." odpověděla jsem s nezájmem.

„Co ti je? Proč jsi se tak změnila? Od tý doby, co jsme byli v Malfoy Manoru, se chováš jinak."

„Lidé, se mění Draco." vážně jsem řekla Draco? U Merlinových vousů, co to dneska se mnou je.

„Připadáš už mi jako Snape, ale v ženském provedení."

„Bavíš se dobře?"

Neodpověděl.

Stáli jsme oba dva před učebnou lektvarů.

„Dobré ráno, pane profesore." jemně jsem se pousmála. Snape, mě má za oblíbenkyni.

„Dobré." odpověděl chladně. Prostě Snape.

„Bežte k tamtomu stolu." ukázal na druhý stůl.

„Na něj se usmívat budeš, ale na mě se furt mračíš."

„To je život no." zasmála jsem se.

„Ty se mi budeš smát jo?"

„Rictusempra." zasáhla mě lechtací kletba.

*Draco's view*

„P-přestaň." válela se po zemi.

„N-no tak, p-přestan." koktala smíchy.

„Co kdybys poprosila?"

„N-nikdy."

„Tak v tom případě, tady budeš ležet do té doby, než sem přijdou všichni. Včetně Nebelvírskejch. Máme dneska lektvary s Nebelvírem. A to by jsi se přede všemi nechtěla ztrapnit ne? Adeline Rossová, ta chladná dívka, se válí smíchy po zemi. Byla by jsi středem pozornosti a to ty přece ráda."