DÍVKA V UTAJENÍ [ HP FF ] ! ROZEPSÁNO !

× 12. Nebezpečná Pansy ×

„Adeline Rossová?"
----------------------------------------------
„Co to má jako znamenat?" křikla na mě Pans.

„Promiň, ale co přesně?"

„No přeci tohle!" začala vyšilovat.

„Jakože si nemůžu dělat co chci? Co na tomhle přesně nechápeš?"

„Já! Se o Draca vždycky tak zajímala a ty, jsi se mu vyhýbala obloukem a najednou spolu chodíte!"

„Aha, řeknu ti něco, ty jsi byla vždycky vlezlá a dolejzala si za ním." už mi ruply nervy.

„Byla jsi jak jeho ocas, Pans sakra prober se!"

„J-já? Tak vlezlá jo?"

„Myslela jsem, že jsme kamarádky a kamarádky, si kluky nepřebíraj!" ječela.

„Tím pádem už nejsi moje kamarádka!"

„Jsi jen závistivá kráva." dořekla jsem.

„Už to zašlo za hranu nemyslíte?" rozmlouval nám to Draco.

Pans přišla ke mně a vrazila mi pěstí do obličeje. Hned, jsem se začala bortit k zemi. Naštěstí, mě ale Draco chytil a opatrně posadil na zem. Bolelo to dost, od teď se jí normálně začnu bát. Je nebezpečnější, než se zdá.

„Ještě jsme neskončily!" dořekla a vypadala že je na odchodu.

*Draco's view*

„Tohle si odpykáš Parkinstonová." zvýšil jsem na ni hlas. Během pěti sekund, už začala scházet schody.

Tekla jí krev, ale doopravdy silně.

„Musíme za Pomfreyovou." ona jen přikývla.

„Až ji uvidím, tak...." začal jsem agresivně.

„Nech to plavat." řekla mi.

„Ona ti dala pěstí do obličeje a ty říkáš, že to mám nechat plavat? Tak to jsi teda na omylu!"

„Draco, ani nevíš jak moc, si vážím tvé pomoci, ale pomstít se jí nemusíš. Mohla by ti to oplatit. Je to zrádná svině."
--------------------------------------------
Držel jsem ji celou cestu jednou rukou v pase a druhou jsem jí obmotal kolem mého krku.

„Co se jí stalo?" vyhrkla Pom.

„Slečna Parkinsonová, si na někom očividně potřebovala vybít zlost." odpověděl jsem.
-------------------------------------------------
*Adeline's view*

Teď vám slečno budu obhmávat nos, kdyžtak křičte.

„Jauuuuuuuu!" hned při prvním dotyku, jsem cítila, jakobych stoupala na tisíce střepů skla.

„Máte to zlomené, ale nemějte obavy, zpravím vám ho." dořekla klidně Pom.

„Episkey!" dořekla a postihla mě bolest, třikrát větší, než kdy jsem tou pěstí dostala.

„Jak vypadám?" obávala jsem se.

„Nádherně, jako vždycky." řekl Draco.

„Mám dojem, že slečna Parkinsonová, silně žárlí. Dávejte si na ni pozor." upozornila nás Pom a s Dracem, jsme opustili ošetřovnu.

*Adeline's view*

„Draco, možná není nejlepší, aby jsme spolu chodili.”

„To myslíš vážně?”

”Jistě že ne,” dořekla jsem a začala se smát. On mi na to fakt skočil.

„Půjdem spolu na večeři?” zeptal se.

„Jasně.” dořekla jsem a políbila ho na tvář.
---------------------------------------------------
Na večeři, mě Pansy projížděla velmi nepěkným pohledem. Ale nemůže za mě rozhodovat, s kým budu chodit. Tohle je můj život. Na pokoji, to bude ještě zábava. Jestli se dá Ell, na stranu Pansy, tak jsem v háji.

Na večeři jsem do sebe hrkla misku pudinku, nějaký kousek dortu a šla do ložnicí.

„Dobrou noc Draco,” popřála jsem mu a v ten moment se naše rty, opět spojily v jedny. Já se toho snad nikdy nenabažím. Po chvilce jsme se od sebe odtrhli, kvůli nedostatku kyslíku.

„Sladké sny, Adeline.”
---------------------------------------------
V pokoji ještě nikdo nebyl. Nebo to aspoň tak vypadalo.

„Adeline? Jsi to ty?” vynořila se Ell z koupelny.

„Jasně, kdo by to byl jinej?” začaly jsme se smát.

„Víš, je pravda, že by vám do vašeho vztahu Pansy zasahovat neměla, ale vem si jaký to pro ni je.”

„Hele nevím co ti ta blbka nakukala, ale já ji nikoho nepřebrala.”

„Kdyby nebyla tak vlezlá, tak by s ním chodila dřív, než já.”

„Tohle ti nemůžu vytknout, ale i tak. Popřemýšlej, jestli to je správné.” dořekla.

„Tak na které straně jsi?”

„Na žádné. Kvůli vám dvěma, se s jednou přestanu bavit? Kde jsi k tomu přišla?”

„Já, ani nevím.”

„Co jsi myslela tím, že to není správné?”

„To nech být. Teď jsi bez lehnout, dřív, než dorazí Pans a nerozbije ti znova držku.”

„Dobře.”

„Zítra je nábor do fanfrpálového družstva viď?”

„Máš pravdu, málem bych zapomněla.”

Převlékla jsem se do pyžama, vyčistila zuby, pročesala si vlasy a šla spát.
--------------------------------------------------
„No tak Draco, zabij ho!” křikla na Draca žena, s kudrnatými vlasy.

„J-já to nedokážu,” bránil se.

„Draco, on tě zabije,” řekla žena.

Stála jsem na astronomické věži se smrtijedy a Brumbálem.

„No tak Draco, dělej!”

Celou dobu, jsem byla zahalena v plášti. Sundala jsem si kapuci.

„Dobrý večer, Adeline,” mile mě pozdravil Brumbál.

„Adeline vem si ten plášť a schovej se.” křikla na mě ta žena.

„Jestli se ještě někomu prozradíš, tvůj otec, s námi zatočí.”

Vytáhla jsem si hůlku. Severus šel pomalu k mně, jenže já byla rychlejší.

„Avada Kedavra!” vyslala jsem na Brumbála kletbu. Šlo vidět, že se Severus chystal úkol za Draca splnit. Já byla rychlejší.
-----------------------------------------------
Vyhoupla jsem se do sedu. Tohle otci nepovolím. Musím mu říct, ať s tím přestane. Takhle to dál nejde!

Hi, máme tady opět další kapitolu. Taková nic moc, ale ujde. Jinak děkuji za 150 přečtení. Jste skvělí!🐍💚

Love ya my deatheaters 💚🐍