59.

112 16 0
                                    

*Egypt - Staré katakomby*

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

*Egypt - Staré katakomby*

Po propadnutí Helina portálu Thor, Cody, Peter i Steve dopadli na tvrdé podlaží v jakési místnosti. Jenže silná energie z portálu měla za následek to, že se strop místnosti začal bortit a všechny tak zasypal velkými sutinami.

Po pár minutách se konečně povedlo Thorovi pár sutin ze sebe odendat a konečně mu tak byl umožněn malý příval kyslíku. Ve starých zakopaných katakombách ho ale moc nenajdete, tudíž tam bylo hůř dýchatelno.

Thor se začal rozhlížet a hledat své přátele, jenže všichni byli stále ještě pod sutinami. Když uviděl, jak se jedny sutiny hýbají, začal je rychle odklízet a vytáhl ven Quilla. Ten se hlasitě rozkašlal, když se mu do dýchacích cestu dostal nepříjemný prach.

„Kde to sakra jsme!" řekl Peter mezi kašlem a rozhlížel se. Všude byly zapálené pochodně, takže tam bylo aspoň trochu vidět.

„Nevím. Není mi to povědomé," zavrtěl Thor hlavou. Quill si povzdechl a začal otáčením se hledat ostatní. Děsila ho myšlenka, že by tam byli sami. Thor ale neváhal a začal odhrnovat i zbytek sutin. Během chvilky našel i Codyho, který byl trochu mimo po úderu do hlavy, ale zvládl vnímat. Nakonec se mu povedlo najít i Steva, který byl v bezvědomí a nevypadal zrovna nejlíp. Ostatní měli jen pár škrábanců. Thor jej vytáhl ven a všichni se dostali mimo dosah sutin. Opřeli Steva v sedě o nejbližší stěnu a začali zkoumat prostředí.

„Thore, dokážeš nás odtud dostat?" zeptal se Cody, když se konečně vzpamatoval a hlava se mu přestala točit. Odinson pouze přikývl a natáhl ruku nad sebe ve snaze přivolat Stormbreaker. Čekal několik minut, ale neúspěšně. Žádná sekera nepřiletěla.

„Děje se něco?" zeptal se Peter krapet nervózně, když se nic nedělo.

„Něco mi tu blokuje možnost přivolat Stormbreaker. Je mi líto," povzdechl si Thor a opřel se o stěnu u které stál.

„Nádhera. Kápo je v bezvědomí a my tu pravděpodobně umřeme!" začal Quill vyvolávat paniku, ke které se ale nikdo nepřidal. Cody i Thor se po sobě jen podívali a protočili očima.

„Určitě nás někdo najde," řekl Cody nakonec, aby Petera umlčel.

„Moje hlava..." ozvalo se. Všichni tři se podívali po sedícím Stevovi za nimi a hned k němu přišli. Konečně se probral, ale stále byl ještě mimo. Na hlavě měl velkou tržnou ránu a krev mu tak tekla přes celou tvář. Byl zázrak, že takový úder vůbec přežil.

„V pohodě, Cape?" staral se Cody a k Rogersovi si klekl.

„Asi budu zvracet," postěžoval si voják a po všech se podíval. Viděl rozmazaně, ale přesto dokázal vnímat co se kolem něj děje.

„Musíme se odtud dostat a sehnat mu doktora," ohlédl se Cody na Thora a Petera ve snaze, že mají nějaký plán. Oba si vyměnili pohledy a vypadali zděšeně. Ani jeden nevěděli jak se dostat ven a to ani nevěděli kde jsou. Bylo to jako nejhorší noční můra.

„Jdeme najít cestu ven," rozhodl Thor nakonec a přistoupil ke kapitánovi. Opatrně jej chytl a chystal se ho zvednout. „Pokusíme se tě postavit, ano? Hlavně pomalu."

Steve pouze opatrně přikývl hlavou a nechal se pomalu zvedat. Chtěl se zapřít nohama, ale z nějakého důvodu to nešlo. Když jej Thor zvedl na nohy ve snaze ho postavit, vojákovi nohy se podlomily. Nebýt Thora, spadl by zpět na zem.

„Thore..." vydechl Rogers, když si něco uvědomil.

„To nic, bratře. Ještě jednou-"

„Já... Já necítím nohy."

**

*New York - Strangova svatyně*

Nespočet hodin a pokusů. Stephen už to ani nepočítal. S Wongem se spojit nedokázal a šance na to, pomoci vyhrát tuto válku, se pomalu ale jistě vytrácela.

Stephen unavený padl do svého křesla a jeho pohled upřel na hromadu knih na stole před sebou. Povzdechl si a podíval se na své klepající se ruce. Takhle to nemohlo skončit. Nemohl skončit jako mrzák v nereálném světě, co je výplodem fantazie nějaké šílené ženské.

Jeho přátelé šli bojovat a on se bez jediného slova schoval, aby našel způsob, jak získat svou magii zpět. Jeho plášť za ním klidně levitoval, jako by ho pozoroval.

„To jsem fakt tak neschopný?" začal si Stephen povídat spíš pro sebe. „Nejmocnější čaroděj na týhle planetě a nechal jsem si sebrat moc jako nějakej chudák." Postěžoval si Stephen a v ten moment se mu kolem těla omotal velký červený plášť. Stephen se lekl a pokoušel se vykroutit, ale plášť víc a víc utahoval. „Co to děláš... Chceš mě zabít?!" štekl Strange naštvaně, když ho plášť konečně pustil. Ten před ním levitoval a svěsil smutně horní část. Už jenom chybělo kňučení štěněte.

Stephen si povzdechl a vstal. Vrátil se ke stolu plném starých magických knih a jednu z nich otevřel. Jak se z ní zaprášilo, Strange zakašlal. „Není tu nic, co by mi řeklo víc," pronesl směrem k plášti, který ho hrdě následoval až ke stolu. Stephen začal v knize listovat. Kouzla v jazyce, který znali jen mágové. Plášť po chvíli nic nedělání otevřenou knihu shodil ze stolu, tak jako většinu nepotřebných. Strange se zarazil a podíval se na plášť po své pravici. Nechápal, proč to onen magický předmět udělal, ale pak si všiml jediné knihy, co na stole zbyla.

Kniha odhalující tajemství kamene času aka Agamottova oka, které již neexistovalo. Stephen nadzvedl tázavě obočí směrem k plášti.

„Tohle vážně fungovat nebude," řekl otráveně. Jakoby plášť naštval, protože ho udeřil velkou silou do zad, aby knihu konečně otevřel. Stephen raději udělal, co po něm plášť chtěl a začal v knize listovat. Když byl na požadované straně, plášť jej plácl přes ruku, aby se zastavil. Stephen pochopil a přestal listovat.

Obě strany byly Strangovi velmi známe. Byl to návod na ovládání Agamottova oka a jeho aktivace. Strange nechápal. Oko už dávno neměl a tudíž tenhle návod byl k ničemu. Chtěl knihu zaklapnout, ale plášť mu v tom zabránil. Jakoby na něj uvrhl zlý pohled, který Stephena donutil pokračovat.

„Tohle nebude fungovat," zavrtěl hlavou a dal ruce tak, aby se pokusil napodobit pohyb na ohýbání času. Začal pomalu otáčet otevřenou dlaní a zavíral ji. Stalo se ale něco, co nečekal. Stránka v knize, co býka před lety vytržena a následně kouzlem navrácena, začala mizet do vytržené podoby. Stephen to zaskočeně pozoroval, ale přesto dokončil pohyb ruky. Jeho ruce zářily zeleně. V barvě kamene času. Ani o milimetr neuhnul a začal rukou otáčet znovu. Tentokrát skandál otvíral a stránka se tak navrátila. Bylo to fascinující.

Stephen zalapal po dechu a rychle se ohlédl na zrcadlo nedaleko. Došel k němu, aby na sobě viděl změny. Kolem jeho těla poletovaly zelené jiskřičky a jeho oči zářily jasně ve stejné barvě. Byl s kamenem nějak spojený, ale nedokázal to vysvětlit.

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
𐌉 ᥒ𝑒𝑒ᑯ ყ𝘰𝑢⁵ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁵〕Kde žijí příběhy. Začni objevovat