𐌉 ᥒ𝑒𝑒ᑯ ყ𝘰𝑢⁵ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁵〕

4.

„To se ti opravdu povedlo!"

„Prosím, nekřič... Alespoň kvůli tomu malému," vydechl Steve poraženě, když seděl v obýváku na svém křesle a Amber ho seřvala za jeho nepříčetné chování u stolu. Mjolnir, který předtím svíral pevně v ruce, byl nyní položený na nízké skříňce vedle televize.

„Lokiho jsme řešili už tisíckrát. Můžeš být vůbec rád, že ho Amy má. On ji zvládne ochránit. Normální člověk ne," mluvila Amber už klidněji. Steve ji pozorně poslouchal a následně si povzdechl. Věděl, že má pravdu, ale zároveň měl strach. Co když jí Loki lže. Co když jí nakonec i ublíží. Na to se bál celou dobu pomyslet.

„Já vím...jen se pořád nedokážu smířit s tím, že už je Amy dospělá."

„Steve..." vydechla Amber a přišla blíž ke svému manželovi, který z toho všeho byl dost zkleslý. Brunetka si sedla na opěrku křesla a začala Steva hladit po zádech. „Naše dcera zabila Thanose... To dokazuje víc než to, že konečně dospěla. My...my jsme se snažili ze všech sil a teď je čas ji nechat jít dál. I přesto, že v sobě uchovává nejmocnější kameny ve vesmíru. Když ji budeme bránit žít vlastní život, ztratíme ji. Měla pravdu. Za sedm měsíců nás tu bude o jednoho víc a musíme se o něj postarat. Už takhle bydlíme v opravdu málem prostoru a šílíme z toho..."

„Asi máš pravdu. Jen mi celkem chybí starý časy," přiznal Steve a nechal se od Amber obejmout. Hlavu si opatrně položil na její bříško a nechal se od manželky hladit.

„Nejsi sám," pousmála se Amber. „Zapomněla jsem ti ještě říct, že ti přišel balíček z Wakandy."

„Z Wakandy?" nechápal Rogers.

„Ano. Počkej tu. Dojdu pro něj," jak Amber řekla, tak i udělala. Na chvíli odběhla z obývacího pokoje pryč a po té se vrátila s ani ne moc velkým hnědým balíkem o velikosti krabičky s novým mobilem. Byl adresovaný na jméno Steven Grant Rogers. „Tady," podala ho dotyčnému Amber a pozorovala svého muže, jak si balíček prohlížel.

„Co by mi chtěli důležitého poslat z Wakandy," zamyslel se Steve a podíval se na jméno odesílatele. „A ještě k tomu Shuri."

„Půjdu umýt nádobí. Nebudu tě rušit," pousmála se Amber, políbila Steva na čelo a vytratila se do kuchyně. Rogers mezitím balík začal otvírat. Byl velmi dobře zabezpečený, aby se při odesílání nerozbil. Když se do balíčku dostal, vysypal z něj bílé kuličky, které chránily určitý objekt uvnitř, až se nakonec dostal k tomu, co mu princezna Wakandy poslala. Byla to malá karta. Takové vždy používal Tony, když si do nich instaloval umělé inteligence. Jenže na kartě tentokrát nebylo J.A.R.V.I.S., F.R.I.D.A.Y. ani K.A.R.E.N., ale Tony Stark.

Steva to poněkud zaskočilo, protože moc nechápal, proč mu něco takového Shuri posílala. Když se podíval do balíčku znovu, nalezl záznamník. Ze zamyšlení ho vytrhlo cinknutí nádobí z kuchyně. Chtěl si záznam pustit v klidu a o samotě. Vzal si tedy celý balíček do ložnice, ve které naneštěstí byla díra ve zdi od Mjolniru. Rozhodl se to ignorovat a usedl na manželskou postel. Vytáhl záznamník i s kartou s Tonyho jménem a chvíli si obě věci bedlivě prohlížel. Nakonec si pustil záznamník se vzkazem od Shuri.

„Zdravím, Steve. Vím, že jsme se dlouho neviděli a možná se ani neuvidíme, ale poslala jsem ti něco, co bych ráda na nějakou dobu zachovala v tajnosti. Teď přejdu k tomu, co to vlastně je. Těsně po Starkově smrti jsem v laboratoři nahrála jeho stále běžící vědomí do systému a udělala z něj umělou inteligenci. Ta karta obsahuje jeho vědomí, všechny vzpomínky z jeho života a hlas. S trochou šikovnosti by šlo udělat jeho digitální tělo. Vím, že k technice zrovna moc lásku nechováš, ale přiložila jsem ti k tomu i podrobný návod, jak umělou inteligenci aktivovat a vypnout. Prosím tě o jedno. Zatím o něm nikomu neříkej. Ani Pepper. Nech si to pro sebe a bude to jen mezi námi. Díky."

Jakmile dozněl Shuriin hlas, Steve nevěděl, jak reagovat. To, co mu poslala Shuri, měl být Tony Stark. Ale v počítačové formě. Tušil, že by nejspíš měli všichni radost z toho, že "žije", ale Shuri ho o něco poprosila a tak to musel dodržet. Neměl zrovna moc na výběr a teď ani moc neměl náladu na to, aby umělou inteligenci zprovozňoval. Rozhodl se to odložit na jindy, takže vše pečlivě zase zabalil do balíčku a schoval to do skříně ke svým věcem.

Po té vyšel z ložnice a vydal se za jeho manželkou do kuchyně, kde ji nalezl u dřezu se zástěrou kolem pasu, jak umývala nádobí. Tiše k ní přistoupil a zezadu ji objal. Jak to nečekala, leknutím vyjekla a pak se následně zasmála, když Steva poznala.

„A já myslel, že tu zástěru nakonec nosit nebudeš," zamumlal Steve a políbil ji na krku. Rogersová se usmála a vyndala ruce z vody ve dřezu.

„Zjistila jsem, že se vlastně nakonec hodí," odvětila a nechala muže, aby si položil hlavu na její rameno. U toho cítila, jak jí Steve zajel rukou pod zástěru a hladil jí ještě stále ploché bříško. Amber se uculovala nad tím, jak se snažil být pozorný. Hlavně se jí snažil vynahradit všechen čas, který s ní během minulého těhotenství nestrávil. Byl většinu času totiž na základně Avengers. „Co ten balíček? Co v něm bylo?" zajímala se manželka.

„Eh...nic zajímavého. Jen návrhy na drobná vylepšení quinjetů a základny," zalhal Steve a dál hladil bříško Amber. Ta pouze mlčky přikývla a začala znovu mýt zbytek nádobí, což se bývalému kapitánovi nelíbilo. „Běž si lehnout. Dodělám to..."

„Ale-" chtěla Amber zaprotestovat, ale Steve ji umlčel krátkým polibkem. Neměl rád, když mu někdo odporoval.

„Žádné ale. Musíš si odpočinout."

„Neumírám. Jsem jen těhotná," zakroutila nad ním žena hlavou a zamračila se.

„No právě, Amber. No právě," podíval se na ni voják káravě, čímž ji trochu uzemnil.

„Fajn," vzdala se a vymanila se z manželova objetí. Sundala si zástěru a hned ji oblékla Stevovi, který to v té rychlosti nepostřehl. Všiml si toho až když mu ji uvázala pevně za zády. „Ale tobě ta zástěra sluší víc, hospodyňko," uchechtla si a políbila jejího červenajícího se muže na tvář. Přeci jen ta zástěra měla na sobě napsáno: For our beloved mommy a měla na sobě srdíčka.