31.

229 29 7
                                    

Cesta autem z Washingtonu trvala celkem dost dlouho

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Cesta autem z Washingtonu trvala celkem dost dlouho. Během toho, než všichni čtyři do auta nasedli, Morgan s Tonym pověděli Rogersům o možných spojencích, co se nachází právě v New Yorku. Údajně ve starém opuštěném hotelu poblíž Manhattanu.

Steve ani Amber neváhali a spolu s dětmi se rozjeli zpět do města za možného rizika, že je nejspíš vojáci Hely chytí. Riskovali momentálně hodně, ale za pokus to stálo.

Zároveň Steva zneklidňovalo to, že se s nimi Lily s Peterem ani Amy ještě nespojili. Přišlo mu to jako věčnost, co se rozdělili ve Strangově svatyni. Ale snažil se zachovat klid a chladnou hlavu.

Po nějaké době, při které ani jeden z cestujících v autě nic neřekl, konečně dorazili na hranice New Yorku. Přesně jak předpokládali, byly hlídané. Předtím tomu tak nebylo, protože nikdo neunikl. Jakmile zaznamenali auto, ve kterém ujel Steve s Amber, postavili tam vojáky. Naštěstí byli dostatečně daleko od hranic, že si jich vojáci nevšimli.

„Jinudy jet nemůžeme," vydechl Steve a v ruce křečovitě sevřel volant. Amber mu položila ruku na jeho, kterou měl na řadicí páce a stiskla mu ji. Nenapadalo ji nic, co by pomohlo problém vyřešit.

Morgan s Tonym si vyměnili pohledy. Morgan se mírně ušklíbla, když ji napadlo, jak odlákat pozornost nepřátel. Bylo to sice nasazování života, ale mohlo to fungovat. Tony nějak pochopil o co Starkové šlo a nelíbilo se mu to.

„Zapomeň, Morgan," napomenul ji a zamračil se. Přitáhlo to zároveň pozornost obou rodičů vepředu.

„Věř mi trochu. Když budu pryč, mezitím navedeš rodiče k přátelům. Dorazím nejdřív co to půjde," zkusila Tonyho ubezpečit s mírným úsměvem

„Ať přemýšlíš nad čímkoliv, tohle auto neopustíš," upozornil ji Steve varovným hlasem. Morgan nad tím pouze protočila očima a nebrala rodinu nijak vážně. Už měla ruku na klíče na otvírání dveří, což chtěl Steve okamžitě zarazit, tak zkusil zamknout všechny dveře v autě. To se mu ale nepovedlo. Bylo to rozbité, tudíž Starková normálně otevřela.

„Hezký pokus. Možná příště to výjde," zazubila se Morgan na Rogerse a vystoupila si. Steve chtěl též vystoupit a jít za ní, ale zabránila mu v tom Amber, která ho chytila pevně za ruku. Podívala se na něj prosebným pohledem, aby ji nechal jít za ní. Steve chvíli váhal, ale nakonec si povzdechl.

„Tak jdi," vzdal se a nechal Amber vystoupit. Jakmile brunetka obešla auto, uviděla Morgan, jak se hrabala v kufru auta a něco hledala. Párkrát tiše zaklela, když něco určitého nemohla najít.

„Morgan, měla by ses vrátit do auta," vyrušila ji Amber, opřená ramenem o auto. Starková se po ní ohlédla s nezájmem v tváři.

„Nebo co. Dostanu štítem na prdel?" pronesla sarkasticky a hned na to se vrátila k hledání toho, co potřebovala. Amber k tomu neměla co říct a ani ji tato odpověď nijak nepřekvapila. Celkem to od Starkové čekala. Po chvíli Morgan konečně našla co hledala. Byl to reaktor, který si bez váhání dala na hruď a okamžitě se rozsvítil. Poté se podívala na Amber, která byla stále na stejném místě a dívku pozorovala. „Budu v pohodě. Jeďte napřed a sejdeme se na místě."

𐌉 ᥒ𝑒𝑒ᑯ ყ𝘰𝑢⁵ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁵〕Kde žijí příběhy. Začni objevovat