„Slibuješ?"
„Na mou duši," řekl zcela vážně Steve a Lily nad ním zakroutila nevěřícně hlavou.
„O duši bych raději moc nevtipkovala. Víš jak to dopadlo posledně," zavzpomínala dívka na to, když se její otec obětoval pro kámen duše a život Amber.
„V...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*Několik desítek minut po boji - Wakanda*
Palác utrpěl mnoho škod, ale naštěstí se daly opravit. Byly ale další, které opravit nelze. Dovnitř byla přenesena těla zesnulých Dora Milaje a ostatní je oplakávali. Královna Shuri, stojící opodál, to celé pozorovala. Připomnělo jí to poslední boj, při kterém ztratila bratra.
Avengers a další se též snažili vzpamatovat. Většina hledala jejich zmizelé čtyři přátele a někteří se přes to nedokázali přenést. Gamora věřila v to, že Peter i ostatní jsou v pořádku.
Máma to ale brala trochu jinak. Byla z toho všeho celkem mimo a nijak nevnímala okolí kolem sebe. Natasha seděla u ní a pokoušela se ji uklidnit. Já s Lily jsme chodili po bojišti a hledaly cokoliv by nám mohlo pomoci. Já hledala stopu kamene prostoru, který Hela předtím použila. Nic se mi najít ale nepovedlo. Stopa po magii byla pryč a já byla tím pádem ztracená.
„Máš něco?” zeptala se mě Lily trochu nesvá. Stále se rozhlížela kolem sebe a dívala se na tu hroznou spoušť. Země nasáklá a obarvená krví, těla padlých nepřátel ležela všude kam jsme se podívali a podobně. Nebyl to hezký pohled.
„Ne. Stopa dávno vychladla. Zabere mi to víc času je vystopovat...”
„Nejdřív Peter a teď tihle čtyři. Proč se tohle ksakru děje!” postěžovala si Lily zoufale, ale pak raději zůstala zticha. Povzdechla jsem si a znovu jsem se pokusila s magií vystopovat portál. Jenže výsledek byl ve finále takový, jakoby tam ten portál v životě nebyl. Unavená jsem padla na kolena a rozplakala se do svých dlaní. Být to ostatní, tak se přes to nějak přenesu. Jenže Hela nám sebrala tátu. Akorát jsem si to dokázala vyčítat, protože jsem to nemohla nijak napravit.
**
„Je to tady jako v bludišti. Točíme se pořád dokola a všude je to stejný,” postěžoval si Quill, když už nějakou dobu bloudili chodbami katakomb. Východ byl v nedohlednu a všichni čtyři už byli celkem unavení. Thor podpíral, nebo spíš nesl Steva, který nedokázal sám chodit. Odinsonovi to samozřejmě nečinilo žádný problém, ale Steve z toho nadšený dvakrát nebyl. Mnohokrát se mu stalo, že se nedokázal sám postavit, jenže teď to bylo jiné. Necítil nohy a nemohl s nimi ani hýbat. Situace způsobila to, že začal přemýšlet nad nejhorším.
„To jsi byl vždycky takovej nervák?” zamračil se Cody a podíval se na Petera vedle sebe. Nelíbil se mu jeho negativní přístup.
„Nemám tyhle místa rád,” odůvodnil Quill svou nepříjemnost a zastavil se, když zjistil, že v další chodbě je úplná tma. Nikoliv zapálené pochodně. „Tohle se mi nelíbí mnohem víc,” zamumlal strážce a vzal si z držáku na zdi jednu z pochodní. To samé udělal i Cody.
„Bojíš se tmy?” uchechtl si Cody při rýpavé poznámce. „Bojuješ s emzáckými příšerami, máš v týmu mluvícího mývala-”
