𐌉 ᥒ𝑒𝑒ᑯ ყ𝘰𝑢⁵ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁵〕

38.

„Nazdar, bando! Rád vás všechny zase vidím!" křikl Lang přes celou základnu plný nadšení, jakmile spatřil své kolegy a přátele z týmu. Přitom za ním tiše našlapovala i Hope, která se každou chvíli držela, aby se neplácla do čela nad Scottovou inteligencí.

Členové Avengers zvedli hlavy a podívali se na nově příchozí v doprovodu s Natashou. Lily se jemně pousmála, jakmile je Scott všechny pozdravil. Alespoň někdo, kdo zůstal takový, jakého si ho pamatovala.

„Ahoj, Tik taku," pozdravil ho Sam též bez známky odporu, i když celou hodinu působil spíše tiše a byl mrzutý. Přemýšlel celkově nad vším co se bude dít. Nad nynější misí, nad budoucnost a dalšími věcmi. Bylo toho opravdu hodně.

„Tak se zdá, že jsme všichni," uznal Bruce, když se na všechny podíval a přitom si urovnal brýle na očích. Natasha přikývla a ukázala Langovi i Dynové kam si mohou sednout, aby mohli probrat misi. Jediný, kdo se rozhodl neúčastnit mluvení o misi, byl Pietro. Seděl v rohu místnosti a nepřítomně se kamsi díval. Konverzaci ostatních vůbec nevnímal.

„Plán je...?" začal Scott trochu nejistě, když bylo v místnosti ticho a nikdo nemluvil. Rozhodl se tedy začít mluvit on, aby se všemi navázal hovor.

„Zabavit stráže, kteří budou na místě a zachránit Wandu," řekl Sam s klidem, jakoby to byla nějaká samozřejmost.

„Ale?" dodal Scott a na všechny se podíval. Očekával, že v tom bude i něco složitého.

„Jaké ale?" nadzvedl Bruce tázavě obočí při pohledu na Ant-Mana. Byl stejně mimo jako ostatní, protože už měli s plánem celkově jasno.

„V takových plánech je vždycky nějaké ale."

„Tohle bude ještě na dlouho," zašeptala Natasha směrem k Lily, která si nad tím jen pobaveně uchechtla.

Starý známý Scott. Nikdy se nezmění. Pomyslela si Lily s úšklebkem, když sledovala své přátele, jak se snažili Scottovi vysvětlit nadcházející misi. Hope to pobírala bez problémů. Asi to bylo prostě tím... Že nebyla Scott.

Trvalo to asi třicet minut, než Scott i Hope získali kompletní přehled k tom, jak bude plán proveden, kdy a kde. Nic nenamítali a o to víc Lily pociťovala naději, že by se z nich mohl stát zase silný tým, aby mohli zbrojit proti Hele a navrátit jejich realitu, ale stále byli na začátku a Lily s Peterem to věděli až moc dobře. Byla před nimi ještě hodně dlouhá cesta.

**

*Druhý den - Times Square*

Wanda, kterou proti její vůli odváděli stráže Hely až k připravené hranici, se snažila bránit co nejvíce to šlo, ale nemohla. Podivný předmět, který se nacházel kolem jejího krku, jí bránil používat její schopnosti a tudíž byla bezmocná. Křičela, nadávala a snažila se všemožně vykroutit, ale byla moc slabá. Nedokázala strážím uniknout a tak ji silným lanem přivázali na samotném vrcholu hranice. Naštěstí ještě nehořela.

O upalování čarodějnic dívka slyšela mnohokrát a také i četla. Ve škole se o tom mluvilo celkem dost, ale nikdy si nepomyslela, že to zažije na vlastní kůži. I když se snažila působit statečně a nebojácně, ve skutečnosti měla pocit, že se každou chvíli rozpláče zoufalstvím. Bylo to snad proto, že si pamatovala vše od toho, co Hela přišla na Zemi a odebrala Amy kameny, aby převzala vládu nad planetou a představovala tak pro královnu značnou hrozbu?

Scarlet Witch se rozhlédla a zároveň se podívala na lid dole pod hranicí. Dívali se na ni a propalovali ji svými pohledy. Byli natolik zmanipulování Helou, že nepostřehli rozdíl mezi touto a skutečnou realitou. Lid na Wandu začal křičet a všemožně ji urážet za čarodějnictví, které brunetka vůbec nepraktikovala. Byly to pouhé lži, které jim Hela napovídala, aby Wandu o to víc nenáviděli.

„Shoř v pekle!" „Propadná mrcho!" „Máš co si zasloužíš!" překřikovali se lidé přes sebe a nevynechali absolutně nic. Wandu to psychicky zraňovalo mnohem víc a víc, ale snažila se být silná. Pokoušela se přitom vymyslet způsob jak uniknout, než hranice zachvátí plameny a nebude mít možnost k úniku.

S rukama, které měla svázané za sloupem silným provazem, se pokoušela provaz uvolnit, ale při každém pokusu si ruce akorát odřela do krve. Wanda přitom sykla bolestí a ruce sevřela do pěstí.

Následoval krátký proslov, který Maximoffová tolik nevnímala. Během toho měla i chvíle, kdy si pro sebe začala mumlat cosi v podobě modlitby a prosby o záchranu. Nechtěla zemřít. Ne takhle a ne dnes. Smrt v boji byla pro ni i její přátele priorita, což se Starkovi povedlo. Zemřít jako hrdina.

Pak ale cosi ucítila. Byl to štiplavý kouř, který začal pomalu stoupat, jakmile se na postavené hranici objevily první plamínky ohně. Wandu polil nepříjemný pocit, když ucítila i blížící se teplo z ohně. Čas se velmi rychle krátil a Scarlet Witch začala panikařit. Začala sebou škubat a pokoušela se vymanit ze smrtelného nebezpečí, které ji každou chvíli čekalo. Bolestivá a nepříjemná smrt.

Brunetce po čele stékaly kapky potu, tak jako slzy z očí po tváři. Brečela zoufalstvím. Věděla, že se z toho nedostane a zemře. Vzdala to a jen sledovala lid po hranicí, jak se příjemně bavil na její účet. Někteří křičeli, že ji chtějí slyšet křičet a trpět. Zbytek mlčel a sledovali celou podívanou. Už teď je Wanda všechny nenáviděla, i když moc dobře věděla, že to nejsou jejich myšlenky. Byly Hely.

Smířená Maximoffová zavřela oči a čekala na blízký konec, který se ale nedostavil. Ba naopak. Jak oheň, tak i nepříjemný žár zničehonic zmizel. Mohla za to ledová voda, která najednou polila celou hořící hranici včetně Wandy. Dívka nechtěně trochu vody vdechla a ihned ji začala vykašlat. To už se kolem ní prohnala stříbřitá mlha, kterou za sebou zanechal její bratr Pietro. Rychle přeřezal všechny provazy, co věznily jeho sestru a obratem Wandu chytil, aby zabránil jejímu blízkému pádu.

„Wando, je ti něco?!" začal se ujišťovat a svou sestru na sebe obrátil. Ta se stále ještě nedokázala vzpamatovat z onoho zážitku, takže si ji Pietro vzal do náruče.

„Pietro, musíme jít! Nemáme moc času!"