„Slibuješ?"
„Na mou duši," řekl zcela vážně Steve a Lily nad ním zakroutila nevěřícně hlavou.
„O duši bych raději moc nevtipkovala. Víš jak to dopadlo posledně," zavzpomínala dívka na to, když se její otec obětoval pro kámen duše a život Amber.
„V...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Domů jsem dorazila už tak před hodinou a vzala jsem s sebou Lokiho. Volala mi totiž máma, že se chystá nějak oslavit její a tátovo výročí, takže mě pozvala na rodinou večeři a rovnou mi dovolila s sebou vzít Lokiho. Byla jsem ráda, že je tak tolerantní narozdíl od táty. Lokiho přijala normálně. Táta ho pořád nedokáže vystát.
Akorát jsme oba seděli v obýváku, když v tom táta zavolal od vstupních dveří, že dorazil domů. Máma ho samozřejmě šla ihned přivítat a Loki se po mně podíval nic neříkajícím pohledem. Pouze jsem pokrčila rameny a zahlédla mámu, jak se vrací a v ruce drží kytici rudých růží a láhev nějakého vína. V ten moment se podívala i na mě.
„Prosím, dala by jsi tu kytici do vázy?" poprosila mě. Já se pouze usmála a vstala. Kytici mi předala a zmizela v kuchyni. Došla jsem k jedné ze skříní, co byla vlastně zároveň i vitrína a vyndala z ní skleněnou vázu s různými ozdobnými řezy. Po té jsem se přesunula do kuchyně, kde jsem do ní napustila vodu a v obýváku do vázy dala růže. Než jsem stihla usednout zpět do křesla, vešel do obýváku můj táta. Měl na sobě bledě modrou košili a černé kalhoty. Slušelo mu to. Jenže při pohledu na mě a Lokiho se zarazil.
„Amy, ty jsi dorazila? A proč je tu i-" začal ze sebe chrlit a byl rozhodnutý jen tak nepřestat.
„Ahoj by postačilo," vydechla jsem a zároveň ho přerušila. „Ano, dorazili jsme oba. Máma nás pozvala na večeři."
„Máma?" zopakoval po mě táta, ale v tom zrovna máma přišla z kuchyně a podívala se po nás třech. Nechápala, co se děje. „Snažil jsem se ti dovolat," řekl mi táta vyčítavým tónem.
„Vážně? Potom, co jsem byla pozvaná sem, jsem mobil vypnula," pokrčila jsem rameny. Táta mě raději dál neřešil a změřil si pohledem mého přítele. Loki udělal to samé u něj a u obou se objevily nenávistné pohledy. V duchu jsem pevně doufala, že je to přejde. Dlouhé ticho přerušila až máma, které se to ticho také nelíbilo.
„Půjdeme se najíst? Lily s Peterem za chvíli dorazí taky a potřebovala bych ještě pomoct s prostřením stolu."
„Pomůžu ti," nabídla jsem se okamžitě a společně jsme obě opustily obývací pokoj. Jakmile jsme byly obě v kuchyni, začala jsem připravovat talíře a příbory. Po celou dobu jsem byla zticha a věnovala se prostírání. Ani jsem si nevšimla, že mě máma starostlivě pozorovala. Kuchyň byla zároveň spojená s menší jídelnou, takže jsem talíře začala pokládat na stůl a po té i příbory.
**
Po zhruba čtvrt hodině jsme konečně všichni seděli u stolu už i s Lily a Peterem. U stolu panovala vskutku dobrá nálada. Až na tátu a Lokiho jsme si všichni povídali, zatímco ti dva se navzájem občas propichovali pohledem.
Nedalo mi to a pod stolem jsem vyhledala Lokiho ruku. Chytla jsem ho za ní a jakmile se po mně podíval, pousmála jsem se. Netušila jsem však, že to tátu rozzuří ještě víc, než doposavaď.
