𐌉 ᥒ𝑒𝑒ᑯ ყ𝘰𝑢⁵ 〔ന𝑢𐌉✝𝗂𝗏𝑒𝘳⳽𝑒⁵〕

75.

*O pár týdnů později*

Naše životy se vrátili ke staru. Po návratu naší reality máma i Pepper byly zpět v porodnici i s Jamesem a Morgan, kteří jsou zase malé děti. Celé to bylo opravdu fajn. Žít normálně jsme si zasloužil každý z nás, ale brzy na to z Asgardu dorazil Heimdall. Živý a zdravý. Potvrdil existenci Asgardu a taky nám sdělil, že královna Frigga už zná nástupce na trůn. Sice jsme se spolu neznali, ale doslechla se o mém činu a rozhodla se ze mě a z Lokiho, aka mého budoucího manžela, udělat nové vládce Asgardu.

S tím přišly obavy. Nebyla jsem Asgarďanka ani nic podobného. Jen výjimečná osoba, co v životě občas neměla štěstí. Následovalo setkání s královnou Friggou. Když ji Loki i Thor spatřili, bylo to velice dojemné shledání. Hela, která se doposud od všech držela dál, svou matku též přivítala. Bylo to poprvé, co jsem ji viděla šťastnou.

A pak jsem přišla na řadu já. Frigga mě přivítala velmi laskavě a mile. Byla to opravdu skvělá žena a vkládala do mě veškerou důvěru. Za rozhodnutím si stála a já prostě nemohla odmítnout. Brala jsem to jako novou zkušenost a měla jsem možnost se vídat i s rodinou ze Země, což bylo naprosto báječné.

**

„Loki, bereš si zde Amy za svou manželku a učiníš ji nejšťastnější ženou v tvém životě?"

„Ano."

„Amy, bereš si zde Lokiho za svého manžela a zůstaneš po jeho boku ať vás bude chtít cokoliv rozdělit?"

„Ano," usmála jsem se a koutkem oka se podívala na Lokiho po mé pravici. I on se též usmál.

„Nyní prosím poklekněte," vyzval nás Heimdall a my tak učinili. Oba jsme poklekli na jedno koleno a postavila se před nás Frigga. Heimdall nyní v ruce držel starý ozdobný polštář a na něm dvě koruny. Frigga vzala první a přešla k Lokimu.

„Jsem na tebe hrdá, můj synu," usmála se a korunu usadila na jeho hlavě. Poté vzala druhou korunu, která byla trochu menší a postavila se přede mě. „Věřím, že budeš pro Asgard to nejlepší, co ho potkalo," zašeptala mi a korunu mi usadila na hlavu. „Povstaňte," řekla nám oběma nahlas. Vstali jsme.

„Přivítejme všichni nového krále a novou královnu Asgardu!" rozhlásil Heimdall všem přítomným a trůním sálem se ozval hlasitý potlesk a jásot.

**

„Amy, konečně! Tady jsi!" zavolala na mě udýchaná Lily z běhu. Stála jsem dál od hostů a chvíli si užívala svého klidu. Loki byl někde s Thorem a já zůstala sama uprostřed neznámých, které jsem předtím nikdy neviděla. Přítomnost sestry mě ale potěšila. „Amy... Pardon teda královno."

„Ale nech toho," zasmála jsem se. „Co se děje?"

„Dneska je čtvrtého července."

Chvíli jsem přemýšlela, proč to říkala, ale pak mi to došlo. Narozeniny mámy a táty. A úplně jsem na to zapomněla.

„Sakra..."

„Mám pro ně vymyšlený dárek, ale potřebuju, abys mi s tím pomohla. Defakto to bude dárek od nás obou."

„Povídej," vyzvala jsem ji už zvědavá.

„Vzpomínáš jak máma říkala, že si ve čtyřicátým pátým dali slib, že se setkají a společně si zatančí?"

„Vzpomínám. Bylo to ve chvíli, kdy táta poslal to letadlo do vody."

„Přesně tak. A nikdy si ten slib neuskutečnili, tak mě napadlo jim to konečně splnit," sdělila mi Lily svůj plán, který se mi chvíli moc nepozdával. To chtěla využít moje schopnosti k jejich přesunu.

„To je chceš poslat do minulosti?" vydechla jsem s nesouhlasem v hlase.

„To taky, ale umíš přece čarovat. Tak bys to mohla zařídit tak, aby tam byli... Já nevím... Do půlnoci? A jakmile odbije, vrátí se zpátky sem."

„Zní to jako Popelka," uchechtla jsem si. „Měla by ses přestat dívat na pohádky a dívat se na realitu trochu jinak."

„Tak šlo by to nebo ne?" zamračila se Lily a čekala na mou odpověď, kterou byla ze mě rozhodnutá vydolovat ještě dnes.

„Jo, ale porušilo by to časovou osu-"

„Už takhle jsi porušila víc pravidel, než kdokoliv z nás za celý život. Přece to můžeš kvůli nim udělat. Co si kvůli nám všechno vytrpěli..."

„Máš pravdu," vydechla jsem. „Udělám to, ale poprvé a naposledy. Nechci, aby se ztratili v čase někde jinde."

„Jsi nejlepší," uculila se Lily a objala mě. Bez ohledu na to, že mám pracně ušité šaty a že mi je právě pravděpodobně pomačkala. Ale já to neřešila. Byla jsem ráda, když jsem ji viděla takhle zářit radostí. „Tak pojď. Půjdeme je najít," odtáhla se ode mě a vzala mě za ruku. Než jsem stihla cokoliv říct, už mě za sebou táhla houfem hostů.

**

Vážení, jsme skoro u konce. Bylo mi ctí s vámi tu být a že vás vydrželo tolik až do konce. Moc to pro mě znamená :)

K téhle knize se mi zalíbila i píseň z filmu Beauty and The Beast od Ariany Grande a Johna Legenda. Přikládám i video, abyste věděli, kterou část písně mám konkrétně na mysli. Bezvadně by se hodila k traileru a k tomuto královskému momentu