„Slibuješ?"
„Na mou duši," řekl zcela vážně Steve a Lily nad ním zakroutila nevěřícně hlavou.
„O duši bych raději moc nevtipkovala. Víš jak to dopadlo posledně," zavzpomínala dívka na to, když se její otec obětoval pro kámen duše a život Amber.
„V...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
*Tentýž večer - Bývalé Avengers Tower*
Slavnostní večer, na který byli pozváni všichni vlivní lidé, se odehrával v nejvyšším patře Helina sídla. Politici sice nepatřili mezi Heliny hlavní zájmy, ale mohli zrovna řídit místa, kde Hela právě nebyla s měla je jako nejhlavnější spojku na planetě. Dorazila i Hydra, AIM a jiné obávané organizace, se kterými měli hrdinové v minulosti potyčky.
Hela vešla do sálu a získala si tak přízeň všech přítomných. Jako vždy na sobě měla černé dlouhé šaty, na krku hrdě nosila náhrdelník s kameny Nekonečna, který nehodlala jen tak sundat. Obávala se ztráty kontroly nad jejich mocí.
Když procházela sálem, všichni se jí oddaně klaneli. Hela to brala jako samozřejmost. Byla to královna a klanění k tomu patřilo. Měla ještě nějaké pracovní pochůzky s velitelem Hydry, tudíž šla jako první právě za ním.
Johann Schmidt. Nevypadal jako Red Skull, ale přesto byl pořád stejně krutý člověk, jak si ho všichni z války pamatovali. Po jeho boku stál jeho nižší kolega Arnim Zola a nedaleko Pierce s ostatními. Stále mu Schmidt neodpustil, že mu oba Rogersovi unikli.
„Veliteli," oslovila Hela Schmidta nadřazeným tónem, aniž by se v její tváři pohl jediný sval. Johann se na Helu překvapeně podíval, ale následně nasadil profesionální výraz a jako správný džentlmen jí políbil ruku.
„Má královno," vyslovil tato dvě slova s velkou úctou a obdivem.
„Jak jste na tom s hledáním kapitána Rogerse?"
„Nasadil jsem všechny své lidi, aby ho co nejdříve vypátrali. Jakmile ho dostaneme, nebudete se muset bát, že tak snadno vyvázne."
„To doufám. Ještě jednou se stane nějaká chyba a nechám vás všechny pověsit," zavrčela Hela s výhrůžkou, která Schmidta zaskočila. Ale přesto její rozkazy respektoval. Ona byla ta vyšší.
„Ano, má královno. Rozumím," poklonil se jí a ona následně začala odcházet. Hela dál procházela sálem, aby zkontrolovala, zda je vše jak na být. Hosté se bavili a byli spokojení, což Helu těšilo.
Když se dál procházela, zastavil ji číšník s nabídkou, zda nechce něco k pití. Hela si dotyčného ostražitě prohlédla a ne moc vyditelně se ušklíbla, když poznala svého nevlastního bratra Lokiho. Pod nosem měl iluzi knírku a v ruce tác s několika nápoji.
„Nečekala bych, že se tu ukážeš," řekla kousavě, když si ho víc a víc prohlížela.
Loki protočil očima nad jeho odhalením a nechal otravný knírek zmizet.
„Má sestra uspořádala slavnostní večer. Bylo by neslušné se tu alespoň na chvíli neukázat," uchechtl si a místo slavnostního obleku se objevilo jeho asgardské brnění.
„I potom, co jsem na tvou hlavu nechala vypsat odměnu?" pokrčila Hela obočí. Loki se zatvářil hraně uraženě.
„To snad ne. Ty chceš mou smrt, když můžeme být dobří obchodní partneři? Vždy jsem po Midgardu prahl, ale překazili mi to Avengers. Teď... Když se spojíme. Ty a já. Můžeme zvládnout velké věci. Začněme znovu," navrhl černovlasý a v jeho očích se mihnula jiskřička naděje.
