~Louis~
*„Ah..." zívl jsem si a protřel si oči. Ležel jsem u Harryho v pokoji, takže to nebyl sen. Jenom jeden malý problém... Harry neležel vedle mě! Vstal jsem a ani jsem se nemusel oblékat, protože jsem byl ještě ze včerejška. Potichu jsem našlapoval. Z kuchyně se linula vůně nejspíše lívanců. Tak krásně to vonělo. Přišel jsem do kuchyně, kde Harry stál u plotny a pečlivě nalíval lívancové těsto na pánvičku. Nevšiml si mě, tak jsem se opřel o futra a pozoroval ho. Na malém stole jsem uviděl dva hrníčky s čajem. Byl tak úžasný.
*„Dobré ráno Harry!" *„Panebože Loui! Já jsem se tě lekl!" a chytl se na hrudi. *„Copak straším?" zasmál jsem se a šel k němu. Objal jsem ho kolem pasu. Náš výškový rozdíl... Byl celkem roztomilý. *„To ne..." usmál se. *„Harry?" *„Ano Loui?" *„Můžu se tě na něco zeptat?" *„Samozřejmě, ale až u stolu, takže si běž sednout a já ti přinesu snídani." *„Dobře." sedl jsem si na židli a čekal až to Harry přinese.
*„Tak povídej..." usmál se. *„No víš... Co to mělo včera znamenat?" *„No.. Nevím co myslíš?" *„No tak Harry! Ty si myslíš, že mám něco s Niallem?" *„Ne, to ne... Jen... Jen mě to přišlo líto..." *„Harry... Poprvé co jsem tě uslyšel, uviděl a psal si s tebou, věděl jsem že na tobě něco je. Miluju tě! A můžu to výkřičet do světa. Ať to každej ví, protože je to pravda Harry... Nechtěl jsem ti to říkat, protože jsem nevěděl jak budeš reagovat. Ale po tom včerejšku..." *„Loui... Taky tě miluju!" nahnul se ke mně a políbil mě. *„Vážně?" zeptal jsem se překvapeně, když jsme se od sebe odtáhli. *„Ano Loui, proč myslíš, že jsem takhle včera reagoval?" jen jsem se usmál. Cítil jsem se vážně šťastně. Je to úžasný. Konečně mám co chci...
ČTEŠ
You Are My Star!
FanfictionJednadvaceti letý Louis má jedno jediné přání. Chce se osobně setkat se stejně starým idolem, který zpívá tak nádherně, že se Louimu dělá při tom zimnice... Opravdu se někdy setkají? A udělá si na něj Harry čas?
