~Louis~
Asi za deset minut nás Dan svolal k večeři. Bylo to hezké zase sedět pohromadě jako rodina. *„Dobrou chuť!" popřáli jsme si a pustili se do jídla. Mamka vždycky tak výborně vařila.. Škoda že jsem se to taky nenaučil.Mamka:*„A co ten kroužek jak vedeš?" *„Jo.. Je to s nima fajn. Mám ho 3× do týdne a chodí tam celá moje třída. Mám je moc rád.." Mamka:*„A to do toho ještě stíháš učit?" *„Naštěstí učím jen 9.C a maj se mnou tak 2 hodiny denně+ nějakej supl, takže stíhám." Dan:*„Tak to je fajn. Jen je zvláštní, že jsme tě nikdy neslyšeli zpívat a teď vedeš pěvecký sbor!" zasmál se. *„Jo, taky jsem do teď nevěděl, že umím zpívat.. Ale tak aspoň na něco mám štěstí..." usmál jsem se. Dan:*„Nebudeme se vracet k Harrymu. Je to budoucnost a vážně bude lepší, když na něj zapomeneš."kývl jsem a bez dalších slov jsme pokračovali v jídle.
Po jídle jsme si popřáli dobrou noc a šli jsme dk svých pokojů. Bylo to fajn, po dlouhé době zase ve své posteli spokojeně ležet a spát.
~Harry~
Je 4:00 ráno a my právě dorazili na letiště. Nastoupili jsme k Robovi do auta, který nás odveze přímo na hotel. *„Robe! Pusť klimatizaci, je tady strašné teplo!" řekla podrážděně Taylor. *„Ale Taylor.. Klimatizace je samozřejmě puštěná, jen musíš chvilku počkat." *„To do té doby umřu vedrem." *„Nikomu by to nevadilo." zašeptal si pod vousy Rob, ale já ho slyšel a pousmál se. *„Cože si říkal?" Taylor byla už dost naštvaná. *„To je v pořádku zlato." objal jsem ji a políbil na tvář. Přitulila se ke mně a usnula.
~Louis~
Jsou 4 ráno a já už straším v kuchyni. Musel jsem si jít udělat kafe. Stejně asi za chvíli pojedu. Nechám jim tady vzkaz. Oblíknutý jsem, takže mám o práci míň.Projížděl jsem Twitter, když v tom jsem narazil na fotky Taylor a Harryho. Byly z dneška, když přiletěli. Drželi se za ruce a usmívali se na sebe. Vypadali jako opravdu šťastný pár. Zamkl jsem mobi, vzal papír a tužku a začal psát. Promiňte, že jsem se vypařil tak brzo, ale musel jsem. Příští víkend se snad ještě stavím. :)
Snad jim to jako vysvětlení bude stačit. Vzal jsem si na sebe mikinu, klíče od auta a jel jsem domů. Výhoda je, když jedete takhle brzo, že nepotkáte moc aut a máte klidnou cestu.

ČTEŠ
You Are My Star!
FanfictionJednadvaceti letý Louis má jedno jediné přání. Chce se osobně setkat se stejně starým idolem, který zpívá tak nádherně, že se Louimu dělá při tom zimnice... Opravdu se někdy setkají? A udělá si na něj Harry čas?