Chapter 52

449 53 5
                                    

~Harry~
Slezl jsem z Louise a postavil se dál od postele. *„Dále..." dovnitř vešel, jak jinak než Robert. *„Promiňte kluci, ale Harry, musíš jít... Máš zkoušku a Brown, už je tady..." *„Dobře, hned jsem tam." *„Harry..." zakňoural Louis. *„Bude to v pohodě. Domluvím se nějak s Robem." *„Ne.. Jen že se mi bude po tobě stýskat." usmál se roztomile. Já k němu přistoupil a musel ho políbit. *„Přijdu brzo." pohladil jsem ho po tváři a odešel.

Za dveřmi na mě Rob čekal. *„Robe.. Budeš dávat pozor na Louise?" *„Ne Harry, promiň, ale Brown mi přísně nařídil, že mám bejt s tebou." *„Ne.. Vážně.. Co když se mu něco stane?" *„Nemyslím si, že by si takhle brzo něco dovolili, bude to v pohodě, uvidíš.."
Zakroutil jsem hlavou a odešli jsme. Mám o něj vážně strach. Je 15:00,zkoušku vidím tak to 20:00. To zas bude...

Odešli jsme zadním vchodem do mého auta. Rob mě odvezl ke stadionu, kde na mě už čekal Brown. *„Harry!" řekl přátelsky a takovým tím vysokým tónem. *„Mám pro tebe nepříjemnou zprávu..." začal a šli jsme do stadionu, kde už bylo připraveno pódium. *„Jakou?!" řekl jsem zděšeně. *„Budu s tebou jen na tomto koncertu. Pak už mám něco jiného, takže celý tour, budou na tebe dávat pozor jen moji podřízení, které určitě mooc dobře znáš, že?" ukázal na dva chlápky v bílých kvádrech. Byli to krysy jako on. *„Bohužel." odpověděl jsem potichu. *„Vidím že tě to strašně mrzí.. Teď běž zkoušet! Zkouška končí ve 20:00."

~Louis~
Nevěděl jsem co dělat, tak jsem si vytáhl notebook a zapl skype. Fizzy byla online, tak jsem ji zavolal. *„Čao kluku pana božského!!" řekl nadšeně. Já se nad tím oslovením musel zasmát. *„Ahoj Fizzy!" *„Tak co? Kde jste?" *„Já na pokoji a Harry zkouší..." *„Ale ne, ty trdlo... Myslela jsem jako místo.." zasmála se. *„V Brazílii..." *„Louisi! Ja tě zabiju! Je krásná viď?" *„Ještě jsme neměli šanci si ji projít, ale Harry má zítra koncert a další den máme naplánovanou procházku." *„Jee.. BTW: Moc vám to spolu sluší.. Vaše fotky jsou všude." *„Já vím.. Musím si na to zvyknout.." *„Je mi to jasný, ale tak Harry na tebe dává pozor.. Je to vidět.. Hele budu muset." *„Pozdravuj všechny doma a pa!" *„Neboj, budu a pozdravuj Harryho. Pa!" tipla to. Já notebook odložil. Bylo 16:00,tak jsem se otočil na záda a pokusil se usnout.

You Are My Star!Kde žijí příběhy. Začni objevovat