You Are My Star!

Chapter 77

27.12.-Den koncertu

~Harry~
Dneska poslední koncert. A ten nejhorší, protože je v Londýně, kde je i Louis. Kéž by jsem ho aspoň viděl. Potřebuju ho... Chybí mi a to strašně. *„Hodina do začátku." přišel dovnitř Rob. Kývl jsem hlavou a utřel slzy z očí. *„Bude to v pohodě. Věř mi. Hele.. Musím jít si ještě něco zařídit, pak přijdu." kývl jsem na souhlas a mávl rukou.

~Louis~
*„Jsme tu všichni?" zeptal jsem se, když už bylo 17:30,čas kdy jsme se měli sejít u stadionu. *„Jo!" zařvali všichni natěšeně, bohužel já byl bez nálady. *„Počkejte tady." řekl jsem, když jsem uviděl Roba.

*„Ahoj." *„Ahoj Loui!" padli jsme si do objetí. *„Tady máš ty lístky." zašeptal. *„Moc ti děkuju. Ani nevíš jak se na to těšili." *„Ty z toho ale nejsi nadšený co?" *„Divíš se?" *„Ne... Jo a ještě opožděně.. Všechno nejlepší." *„Děkuju." zasmál jsem se a poté odešel.

*„Tak můžeme!" dal jsem každému jeden lístek a šli jsme. Našli jsme naše první řady přímo pod pódiem. Viděl jsem na nich, že byli vážně nadšení. Dělalo mi to obrovskou radost.

Světla se vyply a nastala chvíle napětí. Osvítilo se jen pódium a na velkých obrazovkách po stranách, běhaly Harryho fotky. Nahnalo mi to slzy do očí. Všichni začali křičet, skákat a nedočkavě tleskat. Začala hrát první melodie písně a v tom se na pódium spolu s párou objevil Harry. Neměl jsem sem chodit! Po takový době ho zase vidět mi nedělalo dobře.

~Harry~
Vyšel jsem na pódium a začal zpívat. Procházel jsem ze strany na stranu. Když jsem šel dopředu na kraj pódia, uviděl jsem něco, teda spíš někoho, kdo mě neskutečně zarazil. Vykulil jsem oči a zapomněl v tu chvíli tak 2-3 slova. Zůstal jsem stát, pohledem upřesným na něj a zpíval dál. Na jeho tváři se díky reflektorům leskly kapky slz. Rychle si je otřel a sklopil pohled na svoje špičky.

~Louis~
Všimnul si mě, panebože... Ten jeho pohled. Jeho krásné smaragdové oči zíraly na mě a já se pod tím pohledem třásl jako před několikati měsíci. Musel jsem od něj odtrhnout ty oči, i když jsem nechtěl.

Připadal jsem si mezi ostatníma divně. Poznávali mě a ty jejich pohledy typu 'co tady dělá?' 'jsou zase spolu?' ignoroval jsem to. Stál jsem tam a poslouchal opět jeho nádherný hlas.

----------------------------------------
Zpíval svoji poslední písničku.
(v médiích:3) Tu písničku jsem miloval. Zpíval mi ji, když jsme spolu leželi v posteli a mazlili se. V tu dobu nám bylo spolu ještě dobře.

Při slovech 'YOU ONLY WIN, IF YOU DON' T GIVE UP, CAUSE LOVE IS WAR AND WAR IS LOVE' se mi hluboce díval do očí. Jeho dva smaragdy se utápěly v mých modrých očích. Tolik citů, při tomhle koncertu.. Nezvládal jsem to. Brečel jsem, ale tak aby mě nikdo neslyšel a neviděl.