~Louis~
Budík jsem měl na 7:00. Škola začíná v 8:00 a já tam musím bejt v 7:45. Mám to kousek, takže to stihnu.
Šel jsem se připravit. Problém byl jen s oblečením. Chtěl jsem vypadat co nejslušněji, ale nechtěl jsem si na nic hrát, tak jsem si vzal bílé tričko, černé úplé kalhoty a moje černé vans.
Hodil jsem do sebe koblihu a termosku s kafem jsem si vzal do mého Range Rovera. Bylo 7:25,když jsem vyrážel.
7:40, přesně na čas. Ředitelna má být prej hned v prvním patře. Nikdo kolem skoro nebyl, což bylo super.
Našel jsem dveře s nápisem ředitelna hned. Zaklepal jsem a vstoupil. *„Dobrý den." *„Dobrý den, pan Tomlinson, že?" prohlédl si mě a usmál se. *„Ano." *„Jsem rád že jste přišel. Prosím posaďte se." sedl jsem si na židli před stolem. Cítil jsem se v jeho přítomnosti dobře. Byl milý a laskavý. Jestli mě přijmou, bude radost s nim pracovat.
*„Jsem strašně rád, že vás mohu přijmout. Děti vás budou zbožňovat. Tady mi to podepište." podepsal jsem mu smlouvu. Byl jsem spokojen. Nečekal jsem, že to bude tak jednoduché. Už jsem vstával, že odejdu, ale v tom mě ještě zastavil. *„Počkejte ještě.. Nejste vy přítel Harryho Stylese?" *„Ehm.. Asi ano.." *„Tak to se připravte, že vám hlavně na druhým stupni budou holky padat k nohám! Budu se těšit zítra, nashle!" zasmál se *„Nashle." polkl jsem na sucho a odešel. Zrovna probíhalo vyučování, takže jsem nikoho nepotkal. Na to jsem vůbec nepomyslel... Sakra.. Každej o mě bude vědět že jsem gay, ale co říkal ředitel, tady nikdo není homofobik. Naštěstí...
~Harry~
*„Harry, kruci! Co to s tebou je?!" zařval na mě Paul. *„Je toho na mě moc, chápeš?! Nejsem robot, doprdele!" sedl jsem si na pódium a napil se. *„Uklidni se! Koukni se jak si napnutej! Stalo se něco?" *„Aha.. Pán se ptá co se stalo? Ty si to neviděl?" zakroutil hlavou. *„Louis odjel..." zařval jsem a odešel do maskérny.
*„Sakra!" sedl jsem si na židli a bouchnul pěstí do stolu. Najednou jsem ucítil na rameni něčí ruku. Otočil jsem se a stál tam Rob. *„Harry.. No tak.." *„Robe.. Já to bez něj nedávám! Koukni se na mě!" *„Na to si měl ale myslet dřív, Harry!" *„Vždyť si sám říkal, že ho mám poslat domů.." *„A taky jsem říkal, ať děláš jak myslíš.." *„Jo to jo.." *„Bude to teď těžký.. Jak si včera říkal, šel si zařídit práci a určitě nepočítá s tím, že mu napíšeš ať se vrátí!" *„Já vím.." *„Tak s tím něco udělej Harry, nebo ho ztratíš úplně..." *„Ale co?" *„Vysvětli mu to.. Normálně si promluvte ať víte na čem jste.." *„Ale já sám nevím na čem jsme..." *„Ale jo, určitě víš.. Běž mu zavolat.. Ukecám to.." nechtěl jsem, ale vážně je na čase si to vyříkat.
Ahojda, máme tady další díl :33 chtěla jsem se vás zeptat, jestli byste to chtěli jako m-preg, aby příběh byl ještě delší :33 názory mi pište do komentů, nebo můžete i do zpráv :') :33 Jinak vyjádření k Louisovi a to okolo jsem napasala do mé druhé povídky- Two Different Lifes :')
Hope you like it ❤
Luxi❤❤
ČTEŠ
You Are My Star!
ספרות חובביםJednadvaceti letý Louis má jedno jediné přání. Chce se osobně setkat se stejně starým idolem, který zpívá tak nádherně, že se Louimu dělá při tom zimnice... Opravdu se někdy setkají? A udělá si na něj Harry čas?
