You Are My Star!

Chapter 35

~Louis~

Bez zaklepání jestli můžu dál jsem vešel do Zaynova pokoje. Liam se na mě jen otočil. *„Promiň Li, ale chci být taky s ním." jen kývl hlavou a já si šel sednout zase ke druhé straně.

*„Louis?" ozval se po chvilce. *„Ano?" *„Že to dobře dopadne... Prosím.. Slib mi že jo!" podíval se na mě jeho zarudlýma očima. Byl tak zoufalý. Jak rád bych řekl že ano... *„Li..." nechtěl jsem pokračovat dál, nevěděl jsem jak mu to mám říct... *„Ne... Musí to dobře skončit..." položil se na ruku Zayna a jen ze sebe vydával nepatrné vzlyky.

~Harry~

Panebože já jsem takovej vůl! Proč jsem tohle Louimu udělal?! Jestli si něco udělá, jakože on je toho schopný, tak si udělám něco taky... Nemohl bych bez něj žít... Šel jsem si lehnout, protože už bylo hodně hodin. Louimu zavolám až zítra po tý schůzce s modestem. Jsem zvědavej jak to vemou.

~Louis~
*„Pánové? Už budete muset jít... Návštěvní hodiny skončili." jen jsem na sestřičku kývl hlavou a ona odešla. *„Budeme muset jít, Liame..." přišel jsem k němu a hladil ho po zádech. Liam:*„Sbohem Zee... Zítra zas přijdem!" vzal jsem ho kolem pasu s šli jsme k autu.

Když jsme přijeli, oba jsme si šli lehnout. Byli jsme vyčerpání, ale ja pořád musel myslet na Harryho.. Jak mi to mohl udělat?

Chtěla bych vám hrozně moc poděkovat! To co jste do teď dokázali s tou povídkou je něco neskutečnýho a já si toho vážně moc a moc cením :* Doufám že s tím budete pokračovat jak u této povídky tak i u mé nové! Děkuji vám ještě jednou :* jste úžasní!! :* :* :*