You Are My Star!

Chapter 84

~Louis~
*„Je mi o hodně lépe než včera." *„A jak to vůbec dopadlo?" *„Výborně, jsem u nich. Mám volno do 15.ledna." vyplázl na mě jazyk. *„Hej!" praštil jsem ho jemně do ramene. *„Budeme se mít už jen dobře..." *„To doufám." jemně mě políbil na ústa.

Seděli jsme na gauči s pizzou na talíři a koukali se v objetí na film. *„Harry?" koukl jsem se do těch jeho krásných zelených očí, které by okouzlily každého, kdo by se do nich podíval tak hluboce jako já. Malý háček, nikdy bych to nikomu jinému nedovolil. Harry je jen a jen můj. *„Ano?" na jeho tvářích se objevili dva krásné a roztomilé dolíčky, které jsem tak zbožňoval, a které mi za ty měsíce neskutečně chyběly.

*„Miluju tě." jeho obličej byl překvapený, ale mile. *„Já tebe taky." naklonil se, aby naše rty spojil v jeden celek. Nikdo neměl tak dokonalé rty. Po té dlouhé době, co jsem byl bez něj, jsem si uvědomil, jak je krásný, dokonalý a pro mě ten jediný. Bylo to tady zase,ale ve větší míře než kdysi dávno. Opět jsem se zamiloval do Harryho Stylese, jako takového. Ne do slavného Harryho, ale do citlivého a zábavného Harryho, kterého můžu vidět jen já. Harry je kluk dvojou tváří. Na venek jako kluk, kterého nic nezajímá, necitlivý a ambiciózní. Vevnitř je ale úplně jiný. Citlivý, laskavý a samozřejmě dávající přednost osobám, které miluje před práci a povinnostmi.

*„Moc si mi chyběl, Boo Bear." *„Ty mě taky Curly." zavrtal jsem se mu do ramene s tlakem na hrudi. Miloval jsem ho tak moc, až to bylo neskutečné. K nikomu jsem necítil takovou náklonnost jako k němu. Nemůže se už nikdy stát, že ho ztratím, nikdy...

~Harry~
Světlo, které procházelo žaluziemi na protější štěně, než byla sedačka, kde jsme s Louisem usnuli mě vzbudilo v 7:32. Louis klidně oddechoval na mé hrudi. Nechtěl jsem ho vzbudit, tak co nejpotišeji jsem se vysoukal z pod jeho malého a drobného tělíčka.

Došel jsem do koupelny, kde jsem si stoupl před zrcadlo a mé dlaně opřel o umyvadlo. *„Zasloužím si vůbec tak dokonalého člověka jako je Louis?" zašeptal jsem a sklopil hlavu. Mé dlaně se už nedotýkaly umyvadla, ale smáčela je studená voda, která poté přistála na mém obličeji. *„Nechápu, proč by sis nezasloužil." uslyšel jsem jemný a rozespalý hlásek, jako včera.

Rozmrkal jsem vodu z očí a zaostřil na klučina s rozčepýřenými vlasy, jak stojí u dveří. Zbytek vody, jsem utřel do mého černého trička. Louis ke mně pomalými kroky přišel a zabořil se do mé hrudi. *„Vzbudil jsem tě, že?" *„Ne." hladil jsem ho ve vlasech a čelo mu obsypával polibky. *„Dneska se vyráží." řekl tlumeně. *„Těším se. Jen ty a já, konečně sami spolu." *„Ano... Jestli ti je teda dobře." *„Výborně." zvedl jsem mu hlavu a políbil ho.

~Louis~
Pozoroval jsem Harryho jak sedí na židli za jídelním stolem s jednou nohou pokrčenou a opřenou o dřevěný kus nábytku. V ruce držel telefon a nervózně čekal na zpětný hovor od Roba. Já stál u zdi s šálkem čaje v ruce obdivujíc mého kudrnatého anděla.

Z jeho ruky se ozval zvuk vyzváněcího tónů. Na nic nečekal a vzal to. Odešel jsem můj vypitý hrnek odnést do myčky. Poté jsem odešel do koupele, kde se dám dokupy a obléknu se.

~Harry~
*„Ahoj, Harry." z telefonu se ozval chraplavý hlas. *„Ahoj, Robe. Mohli bysme se prosím dneska sejít? Potřebuju s tebou něco probrat a chci aby si se mnou někam zajel. Je to důležité a Louis o tom nesmí vědět." *„Dobře, Harry. Kdy a kde?" *„Za pět minut u našeho bytu." *„No.. Tak dobře." tipl jsem to a utíkal na sebe něco hodit.

*„Louisi? Jedu s Robem pryč. Dvě hodiny před odletem jsem zpět." křikl jsem na něj a zmizel za dveřmi. Schody jsem bral po dvou.

Rozrazil jsme velké skleněné dveře a nasedl do černé Audi, která stála před vchodem. *„Ahoj, Roberte." *„Ahoj, Harry. Co se děje?" *„Jeď, prosím..."

Divná část že? Ne, ale doufám že se vám líbila! :') koment a vote samozřejmě potěší :3
Hope you like it :3
Luxi!:3