Chapter 67

409 55 2
                                        

~Louis~
Po této otázce jsem je nemusel ani vyvolávat. Otázky se na mě začaly sypat ze všech stran, vyloženě od děvčat. *„Znáš Harryho Stylese?" mě bylo jasné, že na to dojde. *„Ano a řekl bych, že až moc dobře..." *„Takže jsi jeho přítel, tedy jestli jste pořád spolu.." *„Na tuto otázku, bohužel neodpovím, promiň..." *„Zařídil bys, jestli by sem někdy nepřišel? Třeba na hodinu zpěvu, kterou bysme měli mít i s tebou." přihlásil se jeden z kluků. Tak to je pro mě novinka, že je budu mít i na hudebku! Podle mě, já zpívat neumím! *„Někdy možná... Ale nic neslibuju.." zazvonilo a já byl osvobozen od této hodiny. Ještě že tak...

Zalezl jsem si do kabinetu, kde jsem si lehl na sedačku a hlavu zabořil do opěradla.

~Harry~
Zajímalo by mě, jak mu dopadla ta práce. Ale přece mu nemůžu jen tak zavolat, když jsme si včera dali konec. Ležel jsem na posteli, když v tom někdo zaklepal a ozvalo se:*„Harry! Vylez ven... Jsi tam celej den!" samozřejmě, že to byl Rob *„Ne..." zabručel jsem do polštáře. *„Harolde, kruci!" vtrhl dovnitř. *„Sakra, jak?!" vykulil jsem na něj oči. *„Dělej, vemu tě na oběd a pak se projdem." *„Nemám hlad a nikam se mi nechce. Poslouchat fanynky, co se stalo mezi mnou a Louisem? To fakt ne..." *„Padavko..." *„Jo.. Nazývej mě jak chceš, ale do 18:00 mě nikam nevytáhneš..." *„Tak ja budu u tebe." sedl si ke mně na postel. *„Jako vážně? A co tady chceš dělat?" *„Budem si povídat!" *„Bože.." praštil jsem sebou zase do polštáře. Ten Rob dokáže bejt otravnej. *„Tak jdeme prosím tě..." zakroutil jsem hlavou a on si vítězně poplácal na hrudi.

~Louis~
Teď jsem měl 3 hodiny volno. Zašel jsem si na oběd a jinak seděl v kabinetu. Navštívilo mě pár učitelů a zjistil jsem, že jsem tady nejmladší. Překvapivě že? Čeká mě poslední hodina.. Hudebka zase v 9.C. Bože... Já a hudebka? Vždyť se mi vysmějou!

*„Posaďte se." sedli si. *„Tak, co jste zpívali?" zasedl jsem za stůl. *„Samé staré písničky. Chtěli bychom zpívat nějaký moderní.. Co teď letí..." *„No dobře, ale já zpívat neumím..." zasmál jsem se. *„Víte co.. Zajdu vám nakopírovat nějaký text, dobře?" kývli a já vyběhl ven, abysme to stihli.

*„Tak jo, jsem tu." začal jsem jim rozdávat text. *„Je to písnička od Rihanny... Dancing In The Dark. Doufám, že se vám bude líbit." nechal jsem si jeden papír pro sebe. Pokusím se zpívat s nima. *„Tak.. 3,2,1...teď!" všichni začali zpívat. Tak krásně to znělo. Uměli všichni zpívat úžasně... Přidal jsem se. Nějak mě to chytlo...

Najednou všichni přestali a po chvíli jsem si uvědomil, že já pořád zpívám! Oni to udělali naschvál, aby mě slyšeli zpívat.. Tak to jim nedaruju... *„Páni! Vždyť nádherně zpíváš!" vykřikli všichni. *„To mi nepovídejte.. Zpívám hrozně..." *„Nene! Teď jsme to slyšeli."

You Are My Star!Kde žijí příběhy. Začni objevovat