You Are My Star!

Chapter 36

Věnováno: spurek

~Harry~

Už je ráno a já jsem děsně nevyspalej. Musel jsem myslet na to, jak to řeknu modestu a doufám že to vezmou. Dělám to pro dobro jak moje tak i Louise. Vstal jsem a s šouravým krokem došel do koupelny. Vyčistil si zuby, prohrábl vlasy, umyl obličej a byl jsem hotový. Ani jsem se nenasnídal.. Neměl jsem chuť... Tak jsem šel rovnou do ložnice, kde jsem si vytáhl oblečení. Vzal jsem si na sebe černé úplé kalhoty, košili a tenisky. Vzal si klíčky od mého auta a vydal jsem se na cestu.

~Louis~

Probudil mě zvonící telefon, který oznamoval, že mi někdo volá. Rozlepil jsem oči, abych zjistil kdo to je. *„Prosim?" *„Pan Tomlinson?" *„Ano, u telefonu." *„Pan Malik..." *„Co?! Co se stalo?!" *„Pan Malik se probudil!!! Je to zázrak pane Tomlinsone! Můžete klidně hned přijet!" v tu chvíli jsem nebyl schopnej nic říct. Spadl mi kámen ze srdce... Náš Zayn je vzhůru!!

Vyskočil jsem z postele a běžel přímo do Liamova pokoje. Rozrazil jsem dveře a bylo mi jedno jestli ho vzbudím nebo ne, musel jsem mu to říct! Bude šťastnej jako blecha! *„Li!!! Vstávej!!!" zatřásl jsem s ním. *„Hm... Co je?" protřel si ty jeho krvavé oči. *„Zayn!! Zayn se probudil!" rozdejchával jsem ten šok, takže mi skoro nebylo rozumět, ale Li rozumněl. *„C-cože?!" koukal na mě s otevřenou pusou a zase mu tekly slzy jako vodopády! *„Li, už neplač." sedl jsem si k němu a postupně mu slzy utíral.*„Všechno už bude v pořádku... Bude to jako dřív... Vrátíte se se Zaynem do svého domu a prožijete spolu zbytek života, jak jste si oba přáli!" vtáhl jsem si ho do náruče a pevně ho stiskl.

*„Pojď, pojedeme za ním..." oba jsme vstali a šli se obléknout. Ještě to musím zavolat Harrymu.