You Are My Star!

Chapter 66

~Louis~
S Fizzy jsme na nic nepřišli. Jen jsem se vyzpovídal a když odešla, šel jsem si napustit vanu a odreagovat se. Ležím tady asi hodinu a stále přitáčim teplou vodu. Přemýšlím nad tím, co mi Harry pořád říká.. Pro tvojí bezpečnost.. Jakou bezpečnost, sakra!

Počkat! Neříkal něco o tom M-modestu? Nemá to spojitost s tím? Ale to ne.. Jen si to nalhávám.. Určitě...

Vylezl jsem a šel rovnou do postele. Jsem nervózní z toho mého prvního dne ve škole, ale na druhou stranu se těším. Bude to fajn. Vždycky to co jsem chtěl dělat.

~Harry~
Ráno jsem se probudil v tom oblečení co včera a pak jsem si uvědomil, že jsem zalehl a spal. No nic.. Půjdu si dát sprchu. Když jsem šel do koupelny, na stole jsem uviděl můj nový IPhone, který mi tady nejspíš nechal Rob. Simku si přendám pak. Teď je hlavní sprcha.

Po asi půlhodinové sprše, jsem se šel obléknout. Do večera času dost. Těším se.. Aspoň se trochu odreaguju. Jen ty transparenty. Achjo...

~Louis~
Zrovna jem zaparkoval auto na učitelském parkovišti a šel dovnitř. Kabinet mám vlastní, což je super. Je prý v druhém patře. Tak snad to najdu.

Konečně jsem se tam dostal! Ty pohledy na chodbách, když jsem procházel. Tohle bude ještě zajímavé...

Koukl jsem se na můj rozvrh na stole... První hodin... 9.C. Super.. V téhle třídě jsem i třídní. Jejich učitelka totiž odešla na mateřskou a než někoho najednou, tak jsem tady já. To zvládnu.. Snad...
No nic.. Za 5 minut zazvoní a než to najdu.. Radši půjdu.. Nic jsem si s sebou nebral, protože chci tuhle hodinu jako seznamovací. Jen jsem si strčil mobil do kapsy a vypl zvuk.

Zazvonilo a já vešel do třídy. Nadechl jsem se a vydechl, pak šel za kantorský stůl. Bože... Všichni byli překvapivě v klidu. Jo.. Ředitel říkal, že je to škola na úrovni a že jsou tu vychovaní, ale až takhle... Páni... *„Ehm.. Posaďte se." jak jsem řekl, tak udělali. *„J-já jsem Louis Tomlinson, váš nový třídní a angličtinář. Teda dočasně. Tuhle hodinu bych pojal spíš jako seznamovací.. Rád bych poznal vás a určitě chcete vědět i něco o mě." sedl jsem si na židli. *„Tak se mi postupně začněte představovat a já si vás budu snažit zapamatovat." usmál jsem se.

*„Páni, to bude těžký, ale snad to zvládnu." zasmál jsem se a oni se mnou. *„Máte na mě teď nějaké dotazy? Na všechny rád odpovím." hlásila se jen děvčata.. Překvapivě... *„Ano, Amy?" tázavě jsem se podíval na holčinu vzadu a ta jen kývla na souhlas, že jsem řekl správně její jméno. *„Kolik ti je?" ano, dovolil jsem jim, aby mě tykali. Přijde mi to lepší. *„21" usmál jsem se.