You Are My Star!

Chapter 86

~Louis~
Když jsem přijeli na letiště, byl tam klasický schon. Všude kam jsem se pohli byli lidé, kteří někam pospíchali. Držel jsem Harryho pevně za ruku a pospíchali jsme na odbavení. *„Harry, jsi v pořádku?" koukl jsem se, zase na úplně bílého Harryho. *„Jo, jen ty lidi.. Nedělá mi to dobře." najednou jsem se zastavil o tvrdou hruď. Zvedl jsem hlavu, abych se podíval kdo to je. Ani jsem se nenadál a oslepil mě blesk. Já to věděl, že to neproběhne v klidu. Harry vypadal strašně zoufale. *„Harry!" *„Harry!" slyšel jsem z každých stran. Přistoupil jsem k němu, vzal ho kolem boků a snažili se mezi nimi nějak prorvat. Šlo to těžce.

Byli jsme už u vchodu do letadla a v naprostém bezpečí. Harry byl stále natisknutý ke mně, bohužel, po chvíli jsem ho nějak necítil a viděl ho jen jak padá k zemi.

~Harry~
*„Harry.. Lásko? Vstávej, prosím..." ucítil jsem malou ruku na mé tváři. *„L-loui?" *„Sh.. Jsem tu, hlavně klid." otevřel jsem oči a jak jsem mohl vidět, byli jsme už v letadle. Ani nevím jak jsem se sem dostal. *„Co se stalo?" před vchodem do letadla si omdlel." *„Z ničeho nic?" *„Ty si to vážně nepamatuješ?" zakroutil jsem hlavou. *„Na letišti bylo několik fotografů. Pak si nezvládl ten nápor a omdlel si. Poté jsme tě s jedním ochotným pánem dotáhli dovnitř. Asi tě poznal." usmál se. *„Aha." *„Nevypadáš ještě moc dobře, klidně si odpočiň." políbil mě jemně na rty a sám se opřel o okýnko a zavřel oči. Propletl jsem si moji ruku s tou jeho. Uviděl jsem na jeho tváři jemný úsměv. Jak já ho miluju. Je to můj Louis a taky navždycky bude. Opřel jsem se o jeho rameno a rozhodl se zbytek cesty zaspat.

~Louis~
Letadlo začalo přistávat. Harry mi stále ležel na rameni a lehce oddechoval. Já pozoroval okolí z okýnka. Těším se, jak si řekneme šťastný nový rok někde na pláži se sklenkou vína. Bude úžasné, když si dáme novoroční polibek pod ohňostrojem. Strašně se těším a mám pro něj přichystané překvapení. Jen nesmím zapomínat, že je to Harry Styles. Známý zpěvák, což mi můj plán a vlastně celou dovolenou tak nějak komplikuje.

*„Vstávat, Harry. Jsme tu!" zašeptal jsem mu do ucha. Svoji ruku rozpletl z té mé a protřel si svá krásná a rozespalá kukadla, kterýma se na mě tak okouzlujíc kouknul. Neodpustil jsem si skousnutí spodního rtu. Byl tak k sežrání. *„Konečně." ty jeho dolíčky. Bože! Přísahám, jestli co nejdřív neskončíme v posteli, tak s ním dojdu někam na záchody!
-----------------------------
Měli jsme už své kufry a seděli v taxíku, který nás odveze na hotel. Harry byl nalepený na sklo a pozoroval každičký detail u silnice. Z očí mu jiskřilo několik jiskřiček. Řidič se s úsměvem na nás párkrát podíval, ale dál se věnoval cestě. Naštěstí na místním letišti bylo všechno v pořádku. Moc lidí tam nebylo a hlavně žádní fotografové, kteří by nám cestu komplikovali. Možná jsem se spletl. Třeba to bude klidná a úžasná dovolená.

*„Nemám ti to vzít do schodů, když nepojedeme výtahem? Vím, jak je nemáš rád." pohladil jsem ho po ruce. *„Ne, to je v pořádku. Kufr si vezmu sám." vešli jsme na snad nekonečné schodiště. *„Zajdeme si na oběd do restaurace, nebo si ho necháme dovést na pokoj?" zeptal jsem se laškovně. Harry věděl můj záměr. *„Půjdeme do restaurace. Chci si to tady prohlédnout." mrkl a zasmál se. Prokroutil jsem očima a dál se věnoval schodům, abych někde nehodil hubu.

Ahoj :3 jak jsem psala u TFA, 9.11. odjíždím do Londýna, takž nevím, kdy bude další díl, ale ponasnažím se a to jen díky vaší podpoře :') jste úžasní a děkuji za názory... Dám to dohromady a uvidím co z toho vyjde :') :3
Bye:3
Luxi:3