You Are My Star!

Chapter 56

~Harry~
Když jsme přijeli ke stadionu, Rob zaparkoval a všichni jsme šli dovnitř. Mě si hned převzala Loui a Rob s Louisem šli už na svá místa, protože to za hodinku vybuchne. Můj první koncert před tolika lidmi.

*„Lou, nedělej nic extra, chci jít ještě za Louisem." *„Neboj, už jsem hotová, jen ti ještě vybereme oblečení." kývl jsem hlavou a šli jsme něco vybrat.

Byl jsem hotovej a měl jsem ještě 25 minut, tak jsem skočil za Louisem. V tom mě ale na chodbě zastavil ten hnusnej, protivnej hlas. *„Náš slavný Harry Styles." zatleskal a já se pomalu otočil. *„Co?" odsekl jsem. *„Mým dvoum zástupcům jsem dal pokyny. Dneska po tvém velkolepém vystoupení odjíždím. A doufám, že Louis po dnešku odjede také, jinak víš co vás čeká..." zašeptal poslední slova a mrkl na mě. *„Hodně štěstí, Harry!" usmál se a odešel. Nejradši bych mu jednu vrazil! No nic.. Půjdu rychle za Louisem.

*„Harry, lásko!" zakřičel Louis, když jsem se objevil na pódiu. Seběhl jsem k němu dolů a vysadil si ho do náruče. *„Na tom pódiu ti to bude slušet." zašeptal mi do ucha a políbil na tvář. Pustil jsem ho na zem a on se ke mně přitiskl. Pevně jsem ho objal. *„Budu muset jít, za chvilku sem budou pouštět lidi." *„Dobře..." *„Drž mi palce. Miluju tě!" *„Taky tě miluju!" a běžel jsem pryč.

~Louis~
*„Hlavně se drž u mě Loui!" řekl Rob vedle mě, když jsme viděli jak se sem hrnou fanynky. Kývl jsem hlavou a jen jsme čekali než to začne.

Harry byl dokonalý. Tancoval jsem na jeho písničky, asi jako všichni ostatní. Když zpíval nějakou pomalou, vždycky koukal na mě. Několikrát na mě i ukázal. Bylo to hezký. Když to viděli fanynky, byly mimo. Ale užíval jsem si chvíle, když jsem mohl vidět Harryho ve svém živlu.

Koncert skončil. Počkal jsem, než všichni odejdou. Potřeboval jsem děsně na záchod. *„Robe? Potřebuju na záchod..." *„Pojď, dovedu tě tam." kývl jsem hlavou.

Došli jsme k zachodům. *„Pospěš si..." zašel jsem do dveří a vybral si kabinku.
Vykonal jsem svou potřebu a šel si umýt ruce. V tom se zhasla světla. Nic jsem neviděl a začínal jsem mít celkem strach. Kruci! Když jsem našel kliku, zkusil jsem za ni vzít, ale bylo zamčeno. *„Robe?!" zakřičel jsem a bouchl na dveře. V tom mě někdo otočil k sobě a něčím praštil do hlavy. Pak si už nic nepamatuju.