You Are My Star!

Chapter 58

~Louis~
Probouzel jsem se s bolestí hlavy. *„Sakra.." syknul jsem. V tom se Harry probudil. *„Loui?" *„V pořádku, spi." *„Ne Loui.. Jestli tě něco bolí, řekni.. Pojedeme do nemocnice." *„A zkazit nám dnešní den. To ani náhodou." *„Ale..." *„Žádné ale, Harry..." vstal jsem a šel se převléknout. Bylo osm hodin, takže jsme měli v plánu jít už rovnou do města na snídani. Jde s námi jen Rob. Naštěstí. *„Harry?" *„Hm..?" vykoukl od svého kufru. *„Co se včera stalo?" *„Ty si nic nepamatuješ?" *„Ne.. Jen jak jsem si šel umýt ruce, zhaslo světlo a pak už nic..." *„Aha..." *„Ty víš co se stalo?" *„Ne Loui..." *„A jak jsem se ocitl zpátky na pokoji?" *„Přinesli jsme tě sem." *„A kde jste mě našli." *„No..." v tok někdo zaklepal. Sakra.. Ale já to chci vědět.

~Harry~
Ještě že někdo zaklepal. Jinak bych to musel Louimu všechno vysvětlovat. Stejně ho chci ještě dneska poslat domů. Jen nevím co mu řeknu. Otevřel jsem dveře a v nich stál Rob. *„Připraveni?" oba jsme kývli na souhlas. Vzal jsem Louise za ruku a šli jsme. Doufám že to bude v klidu.

Na snídani jsme si zašli do Starbucksu. *„Tak mi to Harry řekneš?" *Co?" *„Co se stalo..." *„Nevím co se stalo Loui. A prosím neřešme to. Zbytečně si budem kazit den." *„Dobře..." usmál se a já ho políbil na spánek.

*„Loui?" *„Ano Harry?" *„Mám pro tebe překvapení... Zavři oči." poslušně je zavřel. Dovedl jsem ho před menší tetovací studio. *„Můžeš je otevřít." *„Páni, Harry! Dodržel si to!" skočil mi do náruče. *„Tak pojď, už nás čekají." zavedl jsem ho dovnitř. Rob čekal venku.

*„Dobrý den." pozdravili jsme oba naráz. *„Dobrý den." koukl se na mě. *„Páni, vy máte tetování!" udivil se. *„Takže vás asi tetovat nebudem. Spíš tady vašeho přítele že?" kývl jsem. *„A co byste chtěli?" *„No tak já mám loď, vidíte." jen kývl hlavou. *„Tak něco s tím spojené." *„Co třeba kompas?" *„Dobrej nápad!" *„Tak si sedněte." Loui se na mě s obavami podíval. *„Neboj, nebude to bolet." políbil jsem ho a on se posadil na křeslo.

Já jsem šel za Robem si s ním popovídat. *„Harry?" *„Jo..." postavil jsem se vedle něj. *„Co se děje? Proč nejsi tam?" *„Chtěl jsem si s tebou popovídat o tom dnešku." *„O tom že ho chceš poslat domů?" *„Hm... Nevím jak mu to mám říct." *„Nech si to ale na potom. Až přijdete zpátky na hotel." *„Jo to jo... Jen.. Bude to pro mě i pro něj těžký..." *„Jo je mi to jasný, ale zase máš jistotu, že se mu nic nestane." *„Letěl by si s ním do Londýna? A pak se zas vrátil? Jsi jediný, komu můžu věřit." *„Dobře, Harry..." *„Děkuju. Jdu se podívat na Louise." *„Běž..." usmál se povzbudivě.