You Are My Star!

Chapter 57

~Harry~
*„Tak kde jsou?" zašeptal jsem si pod vousy. V tom jsem před sebou viděl Roba. *„Kde je Louis?" zeptal jsem se. *„Cože? Vždyť mě uklízečka řekla, že už šel..." *„Doprdele Robe! Není tu!" *„Sakra..." řekl a oba jsme se rozeběhli směr záchody. *„Co když se mu něco stalo?" řekl jsem vážně naštvaně. *„Nevím Harry.. Promiň..." *„Nedávej si to zs vinu..."

Když jsme tam doběhli, Rob zkusil dveře. Byly otevřené, tak jsme vešli. Zhrozil jsem se. Viděl jsem Louise, který ležel v kabince a měl krev na čele. *„Lásko!" vykřikl jsem a sedl si k němu. *„Je promrzlý... Pojď, vemem ho do auta a rychle na hotel." Rob si ho vzal do náruče a nesl ho do auta.

Položil ho na sedačku a přikryl dekou. Já si sedl k němu a opřel se o okýnko. Vydali jsme se na cestu. Začal jsem přemýšlet. Měl bych ho poslat domů? Bude to to nejlepší řešení.. Chci ho mít u sebe, jen mám o něj strach a nechci aby se mu stalo i něco horšího... Vážně už je toho moc.. Byl na mém prvním koncertu. Zítra půjdem do města. Slíbil jsem mu to tetování.. Aspoň nějaká vzpomínka než se vrátím... Miluju ho a nechci aby trpěl za mé činy.
Podíval jsem se na něj a pohladil ho po vlasech. *„Harry? Nad čím přemýšlíš?" *„Že Louise pošlu domů... Bude to pro něj nejlepší..." *„To asi jo.. Ale on dobrovolně nepojede.." *„Musí.." dál jsme se o tom nebavili, aby se moje promrzlý zlato neprobudilo. Ta krev na hlavě.. Nebylo to nic vážného. Jen škrábance od něčeho co způsobilo i jeho bezvědomí... Modest... Zákeřný svině...

Dorazili jsme do hotelu. Naštěstí se Louis začal probouzet. Přenesli jsme ho do pokoje a položili na postel. Rob odešel a já si s ním chtěl užít poslední chvilky, než odjede. *„Harry?" zašeptal. *„Ano zlato?" *„Chci být s tebou.. Už napořád..." super.. Moc mi to neulehčuje. *„Promluvíme si zítra, teď spi. Já půjdu taky." otočil se na druhý bok a usnul. Lehl jsme si k němu a taky se pokoušel usnout.