~Louis~
*„Harry? Co se stalo?" zopakoval jsem, když jsem od něj neslyšel žádnou odpověď. Přišel jsem k němu, klekl si před jeho nohy a ruce mu položil na stehna. *„Zlato?" pohladil jsem ho po tváři. *„Loui..." sklopil hlavu a z očí se mu spustili slzy. *„Ššš, neplač a řekni mi, co se stalo." *„J-já nevím jak na to budeš reagovat, Loui. J-je to divné, odporné a nebudeš nadšený." zamračil jsem se. *„Když mi řekneš co to je, tak..." nestihl jsem to ani do říct. *„Jsem těhotný, Louisi!"~Harry~
*„Cože?!" vykulil oči. Nekoukal se nějak nadšeně, nýbrž zděšeně. *„Těhotenský test." ukázal jsem mu. Vzal ho do ruky a pozorně si ho prohlížel. *„J-já, Harry..." *„Řekni to, Louisi. Řekni, že je to odporné a ať se toho zbavím!" *„Nevím, proč bych to měl říkat, Harry! Je to zvláštní. Byl si u doktora?" *„Ten den, jak jsme měli odjíždět. Vezl mě tam Rob." *„Co ti řekl." vstal a sedl si vedle mě. *„Řekl, že u mě je všechno možné. Že se to může projevit takhle rychle a kdyby nevolnosti pokračovaly, tak mám přijít znovu." *„Pokračují?" *„Ne... Zatím ne. Uvidíme ráno. Ale ten test..." znovu se mi spustily slzy z očí. *„Harry. Lásko. Zvládneme to. Je to zázrak, který se jen tak nevidí. Bude to v pořádku." *„Nevadí ti to? Nejsi naštvaný?" *„Jak bych mohl být? Nemohl bych tě opustit. Po druhý bych to bez tebe už nezvládl."Vzal si mě do náruče a radostí se mnou zatočil. Byl jsem tak šťastný, že to vzal takhle. *„Miluju tě, Louisi." *„I já vás." položil svou malou ručku na moje břicho. Poté mně věnoval dlouhý a láskyplný polibek.
*„Chceš jít ještě plavat? Je tu i noční bazén." přitulil se ke mně. *„Můžeme." políbil jsem ho do vlasů. Nadšeně se usmál. Vzali jsme si plavky a šli jsme do přízemí, kde se měl bazén nacházet.
Koukl jsem se na hodiny, které ukazovaly 20:34. *„Louisi, vážně sem můžeme? Vždyť tu nikdo není." *„Byl jsem na recepci se zeptat a nebyl žádný problém." pokrčil rameny. Odložili jsme si věci na lavičky a převlékli se do plavek.
*„Tak pojď!" táhl mě za ruku. Ani jsem se nenadál, Louis skočil do vody. *„Harry! Nebuď taková princezna a pojď!" *„Když já nevím..." sáhl jsem si rukou do studené vody. *„Je studená!" *„To se ti jen zdá, pojď..!" nasucho jsem polkl a začal slézat po žebříku dolů. Nebyl jsem tam ani po stehna, když v tom mě Louis chytl za boky a vtáhl do vody. *„Zabiju tě!" zamračil jsem se na něj a obmotal jsem se kolem jeho krku. *„Ále, prosím tě!" zasmál se a políbil mě.
Na vodu jsem si po chvíli zvykl. Plavali jsme společně s Louim kolem kraje bazénu. *„Harry?" *„Jo?" zastavili jsme se. Podíval jsem se na něj zvědavě. *„Co na to řeknou v tvé nové společnosti?" *„Co by měli? Budu to skrývat. Sice nejsou proti gayům, ale tohle.. Tohle by asi neunesli." *„Jak to chceš skrývat?" *„Větším oblečením." pokrčil jsem rameny. *„Ale víš, že se nemáš za nic stydět, že jo?" *„Jak to myslíš?" vykulil jsem oči. *„Jakože je to v pořádku! Nemyslel jsem to nějak špatně, nebo něco." *„Víš ty co? Radši půjdeme ne?" jen kývl na souhlas. Vyhoupl jsem se na kraj a poté odešel k našim věcem, kde jsem se zabalil do ručníku. Louis byl pár kroků za mnou.
*„Nechceš si zajít ještě k baru?" zeptal se mě tiše za zády Louis. *„Můžeme." hlesl jsem. *„Děje se něco?" *„Ne." oblékl jsem si poslední kus oblečení, čímž bylo triko. *„Dobře." řekl smutně. Nevím co mi bylo. Možná to co řekl? Ale vždyť nic neřekl, tak co dělám?!
~Louis~
Harry byl nějaký divný. Řekl jsem snad něco špatně? Nepřišlo mi.Přišli jsme k baru a sedli si na dvě volné židličky vedle sebe. Harry si objednal džus a já džus s vodkou, plus ještě nějakou jejich tajnou přísadu. *„Harry?" otočil jsem se na něj a chytl ho za ruce. *„Ano?" pousmál se. *„Chtěl jsem se ti omluvit, jestli jsem řekl něco špatně, nebo něco." *„Neřekl, Louisi. Buď v klidu. Jen já jsem nějaký náladový." pohladil mě jemně po tváři. *„Dobře, to jsem rád. A ještě něco mě napadlo." *„Ano?" *„Víš, až se ten malý narodí, bude potřebovat prostor a to my taky. Napadlo mě, ehm... Přestěhovat se." *„Cože?! Louisi, a co naše práce?" *„Klid, Harry. Bylo by to v Brightonu. Nějakej domeček. Bylo by to úžasné. Vždyť víš, co je to za město. Tam bysme se nemuseli vůbec stydět za to vyjít spolu ven a nekoukali by na nás jako v Londýně." *„Nezapomeň, že jsem Styles, Louisi." *„Já vím... Ale představ si to. I našim dětem by se tam lépe dýchalo a všem by se žilo lépe." *„Počkej, ty si řekl dětem? Ty, ty chceš víc dětí? Vlastních dětí?" *„Já, já.. Ano, chci velkou rodinu. A to jen s tebou, Harry."

ČTEŠ
You Are My Star!
FanfictionJednadvaceti letý Louis má jedno jediné přání. Chce se osobně setkat se stejně starým idolem, který zpívá tak nádherně, že se Louimu dělá při tom zimnice... Opravdu se někdy setkají? A udělá si na něj Harry čas?