You Are My Star!

Chapter 80

~Louis~
Probudila mě vůně vaflí, které jak jsem otevřel oči leželi na nočním stolku vedle mě spolu s kakaem. *„Harry?" zakňučel jsem rozespale. Nikdo se mi neozýval, tak jsem vstal na bosé nohy, ale ještě než jsem se vydal ho hledat, navlékl jsem si boxerky.

Došel jsem ke koupelně, odkud jsem slyšel téct vodu. Bez zaklepání jsem vešel. Sedl jsem si na prkénko u záchoda a čekal dokud nevyleze. Bylo krásné, když jsem ho pozoroval jak nemožně tancuje a do toho si zpívá. Prostě můj Harry.

*„K sakru, Louisi! Ani nevíš jak jsem se lekl." *„Copak straším?" pozvedl jsem obočí tázavě. *„Samozřejmě že ne." i s obmotanym ručníkem přešel ke mě a políbil mě. *„A jak ses vyspal?" postavil se k zrcadlu a začal si česat svoje dlouhé kudrnaté vlasy. *„Celkem dobře. Co ty?" zasmál jsem se s pomyšlením na včerejší noc. *„Já se vyspal dobře.. Jen... Musím si zvyknout." přitom si sáhl na zadek. *„Harry.." zasmál jsem se. *„Běž si sníst ty vafle." kývl jsem a vstal.

Lehl jsem si do postele. Ještě že je dneska sobota. Nemusím do práce a chci se stavit u našich. Když bude chtít i Harry, může. *„Loui?" *„Hm..?" řekl jsem s plnou pusou vaflí. *„Volal mi Rob. Chce se stavit i s mýma věcma a musím podepsat něco jako výpověď. Může?" *„Samozřejmě!" usmál jsem se a polkl. *„Chutná?" kývl jsem nadšeně jako malé děcko. *„Ani nevíš jak se mi stýskalo, Loui..." lehl si a políbil mě na čelo. *„To mě taky, Harry. Hele?" *„Jo?" *„Chtěl jsem se dneska stavit za našima. Půjdeš taky?" *„Já.. Já nevím, Loui.. Není to blbý za to co jsem ti všechno udělal?" *„Ne, Harry. Prosím pojď. Bude super, když nás zase uviděj spolu. Hlavně Fizzy." pohladil jsem ho jemně po ruce. *„Dobře..." usmál se.

~Harry~
Bylo jedenáct hodin a Rob by měl každou chvíli přijít. S Louisem jsme se dívali na film a jedli popcorn. Prostě idylka. Jen mám starost, že už nenajdu jiný management. *„Harry!" zatřásl se mnou Loui. *„Jo?" *„Je tady asi Rob. Ty si neslyšel zvonek?" *„Ne promiň. Zamyslel jsem se." vstal jsem a šel teda otevřít.

*„Ahoj Robe!" *„Čau Harry!" *„Pojď dál." zavedl jsem ho k nám do obýváku. Rob:*„Ahoj, Louisi." Louis:*„Ahoj, Robe." symbolicky se objali. Rob:*„Tady máš ty věci a tohle podepiš." položil kufr s věcmi vedle gauče a list na konferenční stůl. *„Dobře." kývl jsem a ještě si ty papíry pro jistotu přečetl. *„Robe?! Děláš si srandu?" Louis:*„Co se děje?" *„Ty odejdeš taky? A jen kvůli mě?!" Rob:*„Musím... Dusili by mě tam." *„Ne..." Louis:*„Tak já asi půjdu udělat kafe."

~Louis~
Odešel jsem do kuchyně, abych udělal kafe. Potřebují si tohle vyřešit sami. Nemůžu jim do toho kecat.

*„Tady je to kafe. Půjdu zatím do ložnice." položil jsem hrníčky na stůl a ukázal palcem na dveře do ložnice. Oba kývli a já odešel.

Lehl jsem si na postel a začal něco dělat do práce. Přichystat učení a tak.

*„Mami?" *„Ano, Loui?" *„Dneska odpoledne se stavím, ok?" *„Dobře. Už se těšíme!" *„Já taky." pousmál jsem se a zavěsil. Notebook jsem odložil a lehl si na bok. Bylo něco málo po 13:00 a Rob s Harrym pořád něco řešili. Byl jsem po včerejšku unavenej, tak jsem si aspoň na chvíli zavřel oči.

Zakňučel jsem, když jsem ucítil dva polštářky na mém spánku. *„Kolik je?" zeptal jsem se rozespale. *„Něco po třetí hodině." odpověděl chraplavý hlas nademnou. *„Pojedeme teda k našim?" *„J-jo.. Jak chceš." posadil jsem se do tureckého sedu naproti němu a pohladil ho po tváři. *„Neboj, bude to v pořádku. Určitě budou rádi, že tě vidí." *„Jasně." odfrkl si a zadíval se na mě smutně. *„Věř mi." políbil jsem ho na rty. Pousmál se a oba jsme se šli obléknout.