You Are My Star!

Chapter 91

~Harry~
Přešel jsem asi po půl hodině strávené v koupelně zase do pokoje a rovnou se zachumlal k Louisovi do postele. Přitiskl jsem se na něj a on ze spaní obmotal svoje ruce kolem mě. Takhle se mi vždycky usínalo nejlépe. Komu taky ne? Vždycky je nejlepší mít u sebe člověka, kterého milujete.

~Louis~
Krásné ranní světlo prostupovalo záclonama. Jemný vánek, který šel od otevřeného okna, byl příjemný a umožnil mi probudit se v pohodě a klidu. Vedle mě ležel Harry na půl odkrytý. Jeho holá hruď, ozdobená tetováním se jemně zvedala. Byl tak roztomilí.

Potichu jsem vstal a šel na balkon. Z pod květináče, který ležel na zemi jsem vytáhl krabičku cigaret. Harry neví, že kouřím a asi by se zlobil kdyby to zjistil, ale v tu dobu, kdy jsme nebyli spolu, tak to bylo jediné, co mě nějakým způsobem pomáhalo. Bohužel se teď toho nemůžu zbavit.

Pomalu jsem vydechoval kouř z mých úst, když v tom se kolem mých zad, které byly mírně ohnuté dopředu, díky tomu, že jsem byl lokty opřený o ozdobné zábradlí,obmotaly dvě ruce. S leknutím jsem se napřímil a přede mnou uviděl Harryho, který popošel o krok dozadu.

Koukl jsem se provinile na své bosé nohy. *„Zlobíš se?" hlesl jsem. *„Cože? Ne... Nezlobím. Je to tvoje věc, ale nechci aby sis ničil zdraví, lásko." pohladil mě jemně po tváři. Přitáhl jsem si ho za boky ke mně do objetí. *„A jak ses vyspinkal?" chytl jsem ho za ruku a přešel s ním dovnitř. *„Ušlo to." pokrčil rameny a sedl si na jedno z křesel. *„A co snídaně? Mám ji nechat přivézt sem na pokoj?" *„To by bylo asi nejlepší. Teda jestli chceš ty." *„Budu jen rád, ať se nemusíme cpát mezi ostatníma." usmál jsem se. Přešel jsem k šatníku, na kterém byl položený telefon kterým voláte na recepci.

*„Dobré ráno, přejete si?" *„Dobré ráno. Chtěli bychom si nechat přivézt snídani na pokoj 38." *„Dobře. Dejte nám půl hodinky." *„Děkujeme." položil jsem to a šel si sednout k Harrymu na vedlejší křeslo.

*„Už si se rozhodl jak budeme trávit silvestr? Nebo spíš kde?" *„Přemýšlel jsem nad tím, Loui. Jestli ti nebude vadit, tak bych byl tady. Z balkónu bysme se koukli na ohňostroj a tak. Nechce se mi mezi ty lidi." *„Vůbec mi to nevadí. Chápu tě." usmál jsem se. *„Půjdu si dát sprchu." kývl jsem na souhlas. Tak rád bych šel s ním, ale musim hlídat tu snídani.
~Harry~
Pomalu jsem ze sebe začal svlékat oblečení. Nevím proč, ale všechno mě bolelo. Zkoušel jsem se protáhnout, ale ta bolest mi to neumožnila. Vlezl jsem do sprchy a pustil na sebe příjemně teplou vodu. Nechal jsem na sebe pomalu stékat kapky vody a při tom jsem si na sebe nanesl levandulové mýdlo. Bylo to tak příjemné.

Několikrát jsem si jemně přejel přes mé bříško. Je neuvěřitelné, že já mám takové štěstí a můžu v sobě nosit malý živůtek, o který se poté budeme s Louim starat. Usmál jsem se a opláchl ze sebe zbytek mýdla. Vodu jsem vypl a vylezl ze sprchy.

Hodil jsem na sebe pouze župan. Ještě než jsem se vydal za Louisem, koukl jsem se na sebe do zrcadla. Moje mokré vlasy přiléhaly ze všech stran na můj obličej. Prohrábl jsem si je a šel.

*„No to je dost." zasmál se Louis, připravující snídani na stůl. *„Nějak se mi z tý sprchy nechtělo no." pokrčil jsem rameny. *„Vždyť v pořádku. Pojď si sednout." ukázal na křeslo.

*„Jsi v pořádku, Harry?" *„Ano, proč bych nebyl?" *„Já nevím. Nebolí tě něco?" *„Celej člověk mě bolí." *„A z čeho?!" *„Nevím, Loui. Neřeš to. Nic to není. Třeba jsem jen nějak blbě ležel." *„Vážně?" *„Jo. Klid." *„Dobře no."

Ahojte :) takže jsem tu s dalším dílem, který měl být už včera,ale nebyl čas. Byla jsem ještě na nákupech a pekli jsme ještě cukroví, takže tak :D ale už jsem v pondělí a úterý doma, takže možná budou nějaké díly navíc. :) :3
Svůj názor na tento díl mi prosím napište do komentářů+můžete zanechat vote. Děkuji moc a při dalším dílu, ahoj! :* ❤❤