~Louis~
Harry mlčel celou cestu. Snažil jsem se ho nějak uklidnit, ale prostě to nepomohlo. Zastavili jsme na příjezdové cestě. *„Harry... Po kolikátý ti mám říkat, že ty za nic nemůžeš a neudělal si nic špatného?! Nebuď nervózní." políbil jsem ho na tvář a oba jsme vyšli z auta. Sice Harry pomalými kroky, ale vyšel.
Tentokrát jsem si normálně odemkl. *„Jsem tady!" chytil jsem Harryho za ruku a táhl ho do obýváku, kde by měl aspoň někdo bejt.Na sedačce seděla mamka a četla nějaký časopis. *„Ahoj mami." Harry poodstoupil za mě a sklopil pohled ke svým špičkám. Zvedla pohled s úsměvem na tváři. Bohužel když uviděla Harryho překvapeně se ji z pusy vytvořilo O a vykulila oči. *„Ahoj Louisi a.. A Harry." Harry:*„Ahoj." pípl.
Seděli jsme na sedačce ruku v ruce a popíjeli kafe, které nám mamka připravila. Nikdo nic neříkál. Bylo to tak trapné ticho.
M:*„Tak Harry... Jak ti jde kariéra? Asi dobře co?" pousmála se a upila z kávy. H:*„No... Šla.. Ale dal jsem výpověď managementu u kterého jsem byl, takže budu muset hledat nový." M:*„Aha a proč?" Harry se na mě podíval. H:*„Kvůli Louisovi." a zmáčkl mi ruku ještě víc. M:*„Cože?" *„Mami... Je to nadlouho.." M:*„Chci to slyšet. Všechno.. Proč si Louimu ubližoval a řekl si mu to co řekl!" nadzvedla jedno obočí. Tón jejího hlasu nezněl zrovna příjemně. V tom se v obývacím pokoji objevila Fizzy s Lottie. Super... F:*„Louisi? Harry?!" zamračila se. L:*„Jdu k sobě nahoru." mávla Lottie rukou a odešla. Fizzy si sedla k mamce a zmateně nás s Harrym pozorovala.
~Harry~
M:*„Chci to slyšet, Harry." Fizzy.. Ta mi tady ještě chyběla. Ale bude asi lepší, když jim to řeknu naráz, než to vysvětlovat znovu. Byl jsem nervózní jako nikdy. Ani při mém prvním koncertu ne. Třásl se mi hlas i ruka, kterou Louis držel a hladil ji palcem po hřbetu. Nadechl jsem se a spustil celý můj příběh...----------------------------------------
J:*„Harry.. Já.. Já tomu nemůžu uvěřit. Proč si od nich teda neodešel dřív?" *„Nemohl jsem. Musel jsem u nich zůstat aspoň tři měsíce. Kdyby ne, chtěli by všechno vrátit." L:*„Mami. Harry mluví pravdu. Taky jsem tomu nemohl uvěřit, ale všechno zapadá do sebe. Prosím.. Odpusť mu." J:*„Já mu ale nemám co odpouštět. Hlavní je, jestli si mu odpustil ty, Loui." koukl jsem se se strachem na Louise. L:*„Mami.. Harry je moje všechno. Samozřejmě že ano." J:*„Poté tady není co řešit, že Fizzy?" F:*„Jsem ráda, že jste zase spolu!" přiběhla ke mně a obejmula mě kolem krku. Ruku kterou Louis držel pustil, abych ji objetí mohl vrátit. Strašně jsem si oddechl.~Louis~
M:*„A jak to bude teď?" *„Budeme bydlet spolu. Harry zkusí management tady v Londýně a budeme spokojeni." M:*„Dobrá tedy."
------------------------------------------
Leželi jsme už s Harrym v mé posteli. Byl to krásný pocit mít ho zase zpátky.
*„Vidíš, jak jsme to hezky zvládli." políbil jsem Harryho do vlasů. *„Ano a jsem moc rád, Loui." *„Jo bude to v pořádku." *„Jo..." v tu chvíli se zvedl z mé hrudi a utíkal, kdo ví kam.Přišel jsem ke koupelně, odkus jsem slyšel dávicí zvuky. *„Harry, jsi v pořádku?"
Ahojte.. Ja vím, díl o ničem a nic moc.. Dopisovala jsem ho na rychlo, abych vydala konečně další, protože vím, jak mi to teď dlouho trvá. Škola je dost náročná. :// budu se ale snažit tak dvakrát do týdne vydávat :/ doufám že se vám to aspoň trochu líbilo-Koment a vote hodně potěší a posunou mě dál k psaní dalšího dílu :)
Luxi♥

ČTEŠ
You Are My Star!
FanfictionJednadvaceti letý Louis má jedno jediné přání. Chce se osobně setkat se stejně starým idolem, který zpívá tak nádherně, že se Louimu dělá při tom zimnice... Opravdu se někdy setkají? A udělá si na něj Harry čas?