You Are My Star!

Chapter 68

~Harry~
Zašli jsme do Mc Donaldu a pak se jen procházeli po městě. Moc fanoušků jsme nepotkali. A když, tak chtěli jen fotku, nebo autogram. Žádné vyptávání, prostě nic. *„Jsi rád, že jsme se šli projít?" *„Vážně? Radši bych byl na tom pokoji.." *„Ale no tak Harry.. Čerstvý vzduch ti jen prospěje..." *„Jo, ale Louise mi nevrátí..." *„Zkoušel si mu volat?" *„Ne! A ani nebudu.. Včera jsme si dali konec a nemůžu mu jen tak zavolat." *„Bude lepší, když na něj zapomeneš..." *„Pro mě to lepší nebude, ale pro něj asi ano..." *„Tak vidíš..."

~Louis~
*„Tak si užijte zbytek dne a zítra zase ahoj." už jsem byl u dveří, když jsem uslyšel, jak na mě někdo volá. *„Louisi?!" *„Ano?" zastavila mě holčina jménem Sarah. Páni, ani bych nevěřil, jakýho mám pamatováka na jména. *„Potřebovala bych s tebou mluvit..." *„Dobře, půjdem do kabinetu, teda jestli nespěcháš..." usmál jsem se a ona jen zakroutila hlavou.

*„Tak se posaď." ukázal jsem ji na sedačku a já se opřel zády o stůl. *„Víš.. Napadlo nás, že... No prostě, jak sis všiml.. My nejsme jen tak obyčejná třída. Jsme umělecky zaměřená, vyloženě na zpěv a jsme slušněji vychováni než ostatní třídy..." jen jsem kývl na souhlas, protože je to svatá pravda. *„Tak nás, všechny napadlo.. Jestli bys.. Jestli bys nevedl nějaký pěvecký sbor.." *„Cože?" vyprskl jsem smíchy. Ona ale vypadala zděšeně. *„Ale vždyť já zpívat neumím.. A hlavně jsem tady den.. Nevím jestli by to ředitel dovolil..." *„Zpívat umíš, Louisi! Sakra prosím... Moc by nás to potěšilo..." *„Děcka, panebože... Zkusím to.." *„Výhoda je, že je září a mohli by se ještě všichni z naší třídy zapsat, jako do normálního kroužku. Jsme ochotni do toho dát kolik si jen řekneš..." usmála se. *„Tak to stop! V žádném případě bych po vás nechtěl peníze.. Kdyby to dopadlo, tak bych to dělal kvůli vám.." usmál jsem se. *„Vážně?" kývl jsem. *„Jsi skvělý, Lousi!" *„Tak já za nim ještě teď zajdu a zítra vám dam vědět, dobře?" *„Děkujeme moc!" přiskočila ke mně a objala mě. *„Dobře, dobře..." je úžasné, jak si mě oblíbili a já je, samozřejmě.

Rozloučili jsme se, já si vzal věci a šel do ředitelny, tak jak jsem slíbil. Zaťukal jsem a vešel. *„Dobrý den." *„Aa, Louisi.. Dobrý den. Tak jaký byl první den? Posaďte se." *„Výborný.. Oblíbili si mě a já je.. Jsou úžasná třída." *„Ano to jsou. A ty něco potřebuješ že?" *„Ano.. No.. Totiž.. Přišli s takovým nápadem, že bych.. Že bych mohl vést pěvecký sbor." *„Cože? Aha.. No.. A po mě požadujete co?" *„Hlavně povolení a chtěli bysme mít učebnu hudební výchovy.. Jestli by to bylo možné.. Tak 3× do týdne po škole volnou..." *„Samozřejmě, Louisi. Bude mi potěšením.. Jen jsem nevěděl, že umíš zpívat." *„To já do dneška taky ne." zasmáli jsme se. *„Tak dobře. Klíčky máš tady." podal mi dva klíče. *„Ostatní si zariď sám. Ode mě máš plné svolení." *„Děkuju vám moc!"

Rozloučili jsme se a já spokojeně odjel domů. Tahle práce mě vážně začíná bavit.