Pod rouškou mafie 3: Úplnost celku [MadaNaru] ✓

20. Přílet domů

,,Hej, Deidaro, nemáš nějaký prášky?" zašeptal k blonďatému mafiánovi rudovlásek.

Ten se na něj podíval s povytaženým obočím a jasnou nechápavostí vepsanou v pomněnkově modrých očích.

,,Vypadám snad jako nějakej zkurvenej dealer?! Zeptej se toho svýho valibuka, jestli nemá něco, po čem by ses mohl sjet!" odfrknul si popuzeně.

Sasori na něj několikrát nechápavě zamrkal, než potřásl hlavou.

,,Nemyslím drogy, ty idiote, myslím něco jako prášky na uklidnění a na spaní... Pro Naruta," kývnul bradou k mladíkovi, který seděl kousek od nich na měkké sedačce a zcela nepřítomně se díval před sebe, ,,musí se trochu vyspat, co když dostane cestou nějakej záchvat? Jak ho tady budeme uklidňovat? Šéf bude pilotovat, nebude mít čas dělat mu fňukací rameno."

,,Ah ták," pokýval hlavou dlouhovlasý muž a začal se okamžitě hrabat v malé hnědé tašce přes rameno, kterou málokdy dával z ruky.

Jenom Jashin věděl, co v ní Deidara ukrývá a nejeden člověk, který ho viděl se v ní přehrabovat si myslel, že je to něco jako Hermionina bezedná kabelka.

,,Na, to by mu mělo pomoci," zamumlal mladík a podával Akasunovi dvě pilulky.

,,Dej mu to ty, stejně se s tebou baví nejvíc a má k tobě po šéfovi nejblíž," zamumlal se zavrtěním hlavy rudovlásek, než se šel posadit k Hidanovi, který už po něm zvědavě pokukoval.

Plavovlásek si nakonec pro sebe pokýval hlavou. Vlastně to byla pravda. S Narutem vlastně trávil čas už od úplného začátku, co se objevil v Madarově vile. Postavil se, protáhnul se mezi sedadly a usadil se vedle druhého blondýnka, který nejspíš ani nepostřehnul, že se vedle něj někdo objevil.

,,Tu máš," natáhnul k němu Deidara ruku s pilulkami a lahví vody, ,,uleví se ti."

,,Nic nechci," zamručel dutě druhý a neobtěžoval se na něj ani podívat.

,,Vezmi si to, prosím," naléhal na něj starší, ,,potřebuješ se trochu prospat. Je to neškodný, nic se ti potom nestane. Jenom se pořádně vyspíš a načerpáš síly."

V přemlouvání, domlouvání a ukecávání byl Deidara prostě číslo jedna.

Naruto nakonec s povzdychem natáhnul ruku, do které si nechal vložit pilulky, které bez mrknutí oka vhodil do pusy a zapil pořádně vodou, pro kterou se natáhnul o sekundu později.

,,Tak je hodnej kluk," usmál se na něj plavovlásek, ,,dojdu ti pro deku, snad tu nějakou najdu."

,,Děkuju... Deidaro."

***

Let do Japonska zabral několik hodin.

V kabině pilota neseděl Madara sám, ale společnost mu dělal jeho mladší bratr, jež mu přislíbil, že u něj několik dní ještě s rodinou pobudou, aby vymysleli co dál.

Naruto i Minaru celý let prospali. Minaru se ze spánku jemně usmívala, aniž by věděla, co se skutečně stalo a Naruto sebou občas nepříjemně škubnul a zakabonil se, nebo se mu tvář protáhla do takového výrazu, jako kdyby se mu chtělo brečet.

***

Když konečně přistáli na malém soukromém letišti, kde už stálo několik přistavěných aut, když Sasori s Hidanem obvolávali lidi z vily a sháněli několik volných členů, aby pro ně mohli zajet. S detailními důvody jejich příletu je samozřejmě nezatěžovaly, to chtěli nechat až na Madarovi.

Skupina mužů a jedné malé dívenky vystoupila z letadla a i se svými zavazadly, které jim pomohl nabrat Kisame, Kakuzu a Zetsu se vydali k autům.