Pod rouškou mafie 3: Úplnost celku [MadaNaru] ✓

47. Památka

,,Promiň, bude to teďka nejspíš hodně nepříjemný," povzdechl si smutně Sasori, když seděl naproti probranému blonďáčkovi v jednom z dalších soukromých letadel, ,,ale musím to dostat dolů."

Seděli dál od ostatních, aby měli vlastní kousek vlastního soukromí a taky aby banda čumilů Sasoriho neznervózňovala při práci.

,,Hm," zamumlal jenom Naruto a zcela bez jakéhokoliv citu hleděl na nataženou poraněnou ruku.

Kolem zarytého ostnatého drátu se už udělalo několik krvavých stroupků a skoro to vypadalo, jako kdyby ho jeho pokožka chtěla vtáhnout do sebe a přes něj natáhnout svou kůži. Vypadalo to dost nechutně.

,,Bude to v pohodě, jen... Asi budeš mít na několika místech jizvy, ale dostanu to ven," ujišťoval ho rudovlásek a rozprostřel si na volnou sedačku vedle sebe potřeby k šití.

,,Hm," vydechnul opět stejnou odpověď mladík a unaveně zamrkal.

Sasori si tiše povzdechnul a postavil se.

,,Hned budu zpátky."

V celku prostornou uličkou se vydal k ostatním, kteří se snažili sedět nějak pospolu, aby je nerušili.

,,Jak je na tom?" zajímal se hnedka Sasuke, když Akasunu uviděl, jak se hrabe v zavazadlovém prostoru.

,,Je vyčerpanej," odvětil s pokrčením ramen mladý mafián, ,,to nám došli všechny anestetika? V kufříku žádný nejsou."

,,Asi je zapomněli doplnit," zamračil se Madara, ,,potřebuješ nějak pomoct?"

,,Možná by se hodil někdo, kdo mu bude dělat oporu," zauvažoval rudovlásek a vyndal lahev s balenou vodou.

Dlouhovlásek už se začínal zvedat, ale Sasuke ho rychle předběhnul.

,,Půjdu já," řekl mu, když si všimnul jak se na něj zamračil, ,,vy dva na sebe budete mít určitě času dost."

Sasori se společně s nejmladším Uchihou vrátil k Narutovi, který stále tiše a bezvýrazně seděl na svém místě.

Sasuke se posadil vedle něj. Natáhnul se k Sasoriho kufříku a vyndal z něj ještě zabalenou gázu. Plastový obal rozdělal a smotanou gázu přiložil k blondýnkovým ústům.

,,Došla anestetika, zakousni se. Bude to tak pro tebe lepší," poradil mu s mírným úsměvem na rtech.

Uzumaki otevřel pusu a mezi zuby zatím zlehka stisknul gázu.

Mezitím si Akasuna olepoval bříška prstů náplastí, aby se neporanil o výčnělky drátu, až ho bude dostávat z Narutovy ruky. Zjištění, že došla anestetika, která by otupila Uzumakiho smysly a jeho by to tolik nebolelo, ho poměrně znervóznila. I když to byl poměrně tvrďák, nesnášel, když se ubližovalo někomu, ke komu měl blízko a ještě víc nesnášel, když to musel být zrovna on, kdo ubližoval.

,,Fajn," zamumlal tiše a kývnul si pro sebe, aby se uklidnil a dodal si trochu odvahy, ,,jdeme na to. Natáhni ke mně ruku."

Sasuke modroočka pohotově chytnul za druhou, ne tolik zraněnou ruku a mírně jí stiskl, aby mladíkovi dodal potřebnou oporu. Sledoval jak se mu najednou zrychleně zvedá hruď, ale přesto jeho výraz ve tváři byl naprosto nulový.

Rudovlásek se zhluboka nadechnul a konečky prstů se zachytil o malý vyčnělý konec drátu trčící z Narutovy dlaně. Tam by to podle jeho odhadů nemělo tolik bolet, protože nebyl zarytý tak hluboko. Opatrně a zlehka ho začal v krouživých pohybech zápěstí vyndávat a vymotávat. Střídavě hleděl na svou práci a na to, jak se druhý tváří.