Druhého dne odpoledne pozoroval Naruto s pozdviženým obočím Deidaru, jak chodí po obývacím pokoji a s někým telefonuje. Vzhledem k tomu, jak uctivě mluvil, mu během několika sekund došlo, že si nevolá s nikým jiným, než s Madarou. Trošku ho ale zarazilo to, že to vypadá jako čistě obchodní jednání a černovlasý Uchiha se nesnaží zjistit žádné informace o něm, nebo o tom, kde nyní přebývají.
,,To byl Madara?" zeptal se ho zvědavě, když plavovlásek s rozloučením položil telefon.
Modrooký muž přikývnul.
,,Jo."
,,Co chtěl?"
,,Za pár dnů se bude konat jedna akce, pozval mě na ní. Bude u toho Hidan, Sasori, Shisui a Obito."
Blondýnkovo obočí se zdvihlo ještě víc a Deidara si zlehka povzdychnul.
,,Když jsme tam včera byli, prohodil jsem s ním na chodbě pár slov. To, že jsem od něj s tebou a s Minaru odešel, neznamená, že bych pro něj přestal dělat. Peníze potřebujeme, protože si jen tak obyčejnou práci neseženeme. Ani ty a ani já, takže... Sem tam udělat nějakou práci pro šéfa je nejlepší cesta k tomu, jak nechcípnout hlady a zajistit všechno potřebný pro nás i pro Minaru."
Naruto chvíli přemýšlivě špulil pusu, než nakonec souhlasně přikývnul.
,,Jo... To je asi pravda," zamumlal, ,,a... Neptal se... Na mě?"
Deidara smutně zavrtěl hlavou a posadil se naproti němu do křesla.
,,Ne... Jediný co jsem slyšel, byly slova o práci. O tobě ani písmenko," pousmál se na něj soucitně.
,,Hm, vlastně... Co bych taky čekal jinýho, že?" uchechtnul se mladík pro sebe.
,,Mluvili jste spolu včera?"
,,Jakž, takž," pokrčil rameny, ,,chtěl vědět, kde teď bydlíme a... Jestli jsem tamto myslel vážně."
Deidara se pomalu nadechoval k odpovědi, když v tom je vyrušil domovní zvonek. Oba se mírně podezíravě zamračili, protože ani jeden z nich nebyl se Sasukem nebo s Itachim domluven, že by se dneska měli zastavit.
,,Dojdu tam," zvedl se dlouhovlásek z křesla a rozešel se ke dveřím, které o několik sekund později otevřel.
,,No konečně! Už jsem myslel, že jsme zastavili u jinýho baráku!" odfrknul si pobaveně Hidan a bez pozvání nakráčel dovnitř, v závěsu za ním Sasori.
Deidara překvapeně zamrkal a zavřel za nimi dveře.
,,Jak jste nás našli?"
Na to Sasori protočil očima.
,,U toho vašeho rozhovoru s Itachim jsem byl i já, nepamatuješ?" odfrknul si.
,,Volal ti šéf?" zajímal se Hidan a rozešel se za ním do obývacího pokoje.
,,Jo, před chvílej," přikývnul.
,,Výborně," uchechtl se šedovlasý a posadil se vedle Naruta na gauč.
Rudovlásek se bokem opřel o opěrku pohovky a založil si ruce na prsou.
,,Jen tak nás napadlo," prohodil skoro ledabylým tónem, ,,co kdyby na tu akci šel Naruto místo tebe?"
Jmenovaný vykulil překvapením oči a pootevřel pusu. Němě na sebe ukázal prstem.
,,J-já?"
Sasori i Hidan přikývli.
,,Není to nikterak těžká práce," začal šedovlasý, ,,a tuhle práci se nenaučíš jenom tím, co ti budeme vyprávět, nebo že si párkrát vystřelíš na střelnici nebo si žďuchneš do pytle. Nejlíp se do toho dostaneš přímo za běhu."
ČTEŠ
Pod rouškou mafie 3: Úplnost celku [MadaNaru] ✓
FanfictionDva roky utekly jako voda. Už jsou to dva roky, co se po čtveřici hledaných mafiánů a jednom civilistovi slehla zem. Musí se skrývat, měnit svou identitu a často cestovat, aby se vyhli všem, kteří po nich jdou. Narutovi se však stýská po rodině. Rád...