Pod rouškou mafie 3: Úplnost celku [MadaNaru] ✓

22. Od desíti k pěti

Tiché zaklepání na dveře ložnice dalšího dne dopoledne odtrhly Narutův zrak od okna. Nezatěžoval se tím, že by snad odpověděl a dotyčného tak pustil dále, stejně by tam někdo vlezl, i kdyby nechtěl. A jak správně předpokládal, dveře se otevřely a do místnosti vešel pro něj zcela neznámý chlapík, který byl však velmi povědomý Shikamarovi, Madarovu advokátovi, který jim kdysi před lety pomáhal.

,,Ahoj, Naruto," pozdravil ho vysoký muž s černým culíkem a do špičata střiženou bradkou.

,,Kdo jste?" zachraptěl k němu Naruto a pozdvihl zamračeně obočí.

,,Jsem Shikaku. Kdysi si spolupracoval s mým synem Shikamarem."

Blondýnek mírně přikývnul hlavou. Takže se nemýlil.

,,Co tu chcete?" zajímal se dál.

,,Madara mi zavolal a požádal mě o pomoc. Jsem psycholog."

Narutovo obočí se ještě o něco víc zlověstně stáhlo. Založil si ruce v bok a trochu se nahnul dopředu.

,,Nepotřebuju, žádnou vaši pomoc! Jsem naprosto v pohodě!" vyjel na něj vztekle a rozešel se dlouhými kroky ven z místnosti.

,Tak on to vážně udělal! Poslal na mě nějakýho cvokaře!'

Prosvištěl kolem Shikaka rovnou a zamířil rovnou do Madarovy pracovny, kde se ani neobtěžoval tím, že by měl vychovaně zaklepat a dát o sobě vědět. Nemohl ani tušit, jestli třeba jeho partner něco neřeší a nemá nějakou poradu. Vlastně... Bylo mu to úplně u prdele. Vřítil se do místnosti a zabouchl za sebou rozzuřeně dveře.

,,Poslal si na mě cvokaře?!" vylítnul na něj a sevřel vztekle pěsti.

Madara seděl zrovna za velkým stolem a pročítal nějaké dokumenty, když byl tak neurvale vyrušen. Vzhlédl k nově příchozímu a odkašlal si.

,,Chce si s tebou akorát promluvit," odpověděl mu klidným hlasem.

,,Já mu seru na nějaký mluvení. Jsem snad nějakej chorej debil, že na mě musíš volat psychologa?! Děláš, jako kdybych měl tenhle stav rok a ne pátej den! Já se ti zhluboka omlouvám, že nedokážu všechno přejít s takovým kamenným ksichtem jako ty!" vřískal na něj a zhluboka oddechoval.

Na čele mu vyvstala tlustá modrá tepající žíla a kůže mezi obočím se svraštila o to víc.

,,Doufám, že ses sám dobře vyspal, ať už sis chrápal kdekoliv, protože taky doufám, že dneska večer tě v posteli nenajdu!" zakřičel na něj vztekle a aniž by mu dal prostor na nějakou obhajobu, nebo cokoliv jiného, otočil se na patě a prásknul za sebou dveřmi.

Madara zaraženě sledoval místo, kde se ještě před chvíli nacházel, než si zhluboka povzdechnul. Tak tohle nešlo úplně nejlíp. Viděl to tak, že tímhle tím, i když dobře myšleným krokem, se jejich vztah řítil od desíti k pěti.

***

Naruto dupal jako stádo slonů po chodbě, ignoruje tak ostatní členy mafie, kteří na něj zvědavě pokukovaly, když je míjel. Potřeboval si někde vybít a vyventilovat vztek, který v něm žhnul jako likvidující požár. Nenapadlo ho momentálně nic jiného, než zamířit do nejvyššího patra do posilovny, kde se od doby, co ho ten týpek, kterému ufiknul nádobíčko, chtěl znásilnit v jedné uličce, neukázal.

Zavřel za sebou dveře a ocenil to, že posilovna byla prázdná a nikdo se tam nenacházel. Bez nějakých zbytečných průtahů přistoupil k připevněnému boxovacímu pytli a začal do něj mlátit hlava nehlava. Představoval si, že ten válcovitý černý pytel je ten zkurvysyn Danzou a on z něj teď momentálně vyhání ranami duši z těla. Do každé rány promítal svůj vztek, agresi, smutek, beznaděj, frustraci. Všechno negativní, co se v něm za uplynulé dny nashromáždilo.