Step By Step- Dance In London |1D|

Chápu to... 2\2

Charlie

...Druhý den...

,,Crrrr." zazvoní mi telefon a já sebou polekaně trhnu. Zrovna se díváme všichni na film a je to horor. ,,ÁÁ." Vyjekne Cass a vyděšeně se skrčí. ,,Je to jen můj mobil." Protočím nad ní oči a jdu do kuchyně.

,,Dobrý den slečno Hawksová." Pozdravil mě doktor McCurry mile ale trochu zdráhavě.

,,Dobrý den pane doktore, už máte výsledky?" zeptala jsem se.

,,Ano ale potřebuji abyste přijela ke mě do ordinace, musím s vámi něco prokonzultovat." Vysvětlil.

,,Stalo se něco?" Polkla jsem.

,,Přijďte do ordinace , vysvětlím vám to v klidu." Řekl klidným hlasem.

,,Dobře už jsem na cestě , nashledanou."

,,Nashledanou slečno." Položil to a já jsem se začala oblíkat. ,,Kam jdeš?" Z mého přemýšlení mě vytrhl Zaynův hlas. ,,Musím k doktorovi , prý se mnou musí něco důležitého probrat." Zakroutila jsem očima. ,,Tak dobře, nechceš zavézt?" Zeptal se. Usmála jsem se. ,,Ne to je v pohodě, s klukama máte přece za chvíly zkoušku." ,,Aha vlastně." Poškrábal se na zátylku.

Venku jsem si zase stopla taxík a on mě dovezl před nemocnici. Vešla jsem do ordinace pana McCurryho. ,,Dobrý den. "Pozdravila jsem a on se na mě podíval starostlivýma očima. ,,Dobrý den slečno, raději se posaďte." Ukázal na židly naproti jeho stolu, sedla jsem si. On si sedl na tu svoji židli a povzdychl si.

,,Musím vám oznámit že máte závažnou chorobu a je velice zákeřná, a je to velice nezvyklé u tak mladé dívky jako jste vy." Začal s klidným hlasem. Polkla jsem.

,,Co je to za chorobu?" Zašeptala jsem.

,,Rakovina, je mi to líto." Zpříma se mi podíval do očí. Já jsem svůj zrak naopak sklopila.

,,Je to hodně závažné?" Zeptala jsem se po chvíly.

,,Ano, co nejdřív budete muset začít s léčbou ale ne tady budete se muset přestěhovat do... New Yorku.Jen tam mají speciální léčení pro vaše závažné onemocnění." Vyvětlil mi a já jsem si povzdychla.

,,Dobře, chápu to." Zašeptala jsem. ,,Je to všechno?" zeptala jsem se.,,Léčbu můžete začít příští týden, mezitím jsem příjdete na dvě chemoterapie, zítra a v pátek." Podal mi nějaký papír o mém zdravotním stavu , vzala jsem si ho a dala jsem si ho do kabelky, podali jsme si ruce a já jsem vyšla z ordinace. Po tvářích se mi začali kutálet první slzy. Jak je to jenom možné? V rodině to nemáme, tak proč já?

Rozhodla jsem se že napíšu Rose ať pro mě přijede chci jí to říct jako první.

Přijedeš pro mě ? jsem před nemocnicí - Charlie

Jasně za pět minut jsem tam - Rose

Oddychla jsem si. Chvíly jsem čekala před nemocnicí a pak nakonec přijelo auto, které jsem poznala už z dálky. Byla to Rose. Zastavila u mě a já jsem si nastoupila. Už chtěla starovat když jsem jí zarazila.

,,Musím ti něco říct." Řekla jsem potichu. Upřeně se na mě podívala a čekala co ze mě vypadne.

,,Mám rakovinu." Zašeptala jsem a ona se zarazila. ,,Charlie, děláš si ze mě srandu že jo?" Zeptala se nejistě. Vytáhla jsem ten papír co mi dal doktor a podala jsem jí ho. Roztřesenýma rukama si ho ode mě vzala a přečetla si to co na něm stálo. ,,Panebože." Zašeptala když mi ten papír vracela. Sklopila jsem pohled a nevěděla jsem co mám říct.